vraj, pochádzaly od obrov, ktorí na Hradiskách bývali. Kaz si preorával sedliak svoju roličku na Sedľiščách, keď prišla k nemu obrovská žena, a sa ho zpýtala: „Ořeš?" „Ořem," odpovedal sedliak. „Požičaj mi tvojlio pluba —" riekla obrovská žena — „abych si aj ja záhradku preorala." „Ach," povedá sedliak, „môj pluh je pre teba slab)', a voľky nevládne, ktoré by ani pluh hore vrchom neutiahly, a ja, vidíš, som tiež už bez vlády." „No, keď je len to," riekla obrovská žena, „nič sa ty nestaraj, jako sa ke mne s pluhom a voľkami dostaneš," a jednou rukou si pochytila zásterku, druhou poukladala do nej pluh s voľmi a so sedliakom, a jako s hračkou kráčala hore vrchom na Hradiská. Tam sedliaka, pl'uh a voľky pekne na zem povykladala zo zástery, a ked sa sedliak takej sile čudoval, povedala mu: „Vy ste malí ľudia; ale po vás príjdú ešte menší, a za týmito ešte menší: tak že .štyria budú v peci mlátiť." Keď sedliak obrovskej žene kus . zahrady preoral, zase ho aj s pluhom a voľmi vzala do zástery a bez ublíženia ho odniesla na jeho roľu na Sedliščá. 2)

(Se čtyřmi vyobrazeními.)

V V. ročníku na str. 39. objasnili jsme stanovisko svoje, pokud se týče praktické stránky studií národopisných. Český Lid řídě se vzorem cizích lidovědných časopisů, pokládá za svou povinnost pozorovati také snůšky a výstavy prací lidového důmyslu a lidového umění jakožto sbírky vzorů pro výrobu předmětů průmyslových, vyzdobených a vytvořených správně na základě ornamentiky lidové. Tamtéž jsme projevili bez obalu nespokojenost s četnými pokusy tohoto druhu, zejména při vyšívání prodejném ve výkladních skříních, kde nás pronásledují místo vzorů z výšivek lidových šablonovité illustrace národních písní, Jeník s Mařenkou a Kecal s Vaškem z „Prodané nevěsty", jakož i nevkusné napodobeniny některých motivů lidové ornamentiky. To vše doporučuje se jako lidové vyšívání!