str. 518
124. Oni, ač ho dobře znali,
Jakou čest má pro ně, Ale však se nezdráhali,
Hned zapřáhli koně, K rychtáři ho dopravili, Strachu i smrti zbavili.
125. Odměnil se on v sobotu
Za tu ctnost sedláku, Který neodbyl robotu,
Trhal z nich co z ptáků d3) Sám svými rukami vlasy, Tlouct je dal co cepem klasy.
126. Jiný nedávno dost známý,
Sám vrchnost i správce, e3) Kterak řídil své podaný
Nemožno psát krátce. Ty, Bože, víš, jak je řídil, Ukrutně tlouk, zžíral, šidil.
127. Jeho chudobná podaná
Sbírala klest f3) v lese, On potkal ji v cestě z rána,
An ho domu nese. Hned ji karabáčem šlehal, Potom v zámku tento trest dal.
128. Kruh železný dosti těžký,
Jenž měl špice čtyry, NB) Okolo, železné všecky,
Půlloketní míry, Na krk jí zamknout poručil A tak ji kolik dní mučil.
129. S tím kruhem nemohla dělat
Ani u zdi sedět, Tím méně pro spaní lehat,
Až jí dal kdos vědět, Vidouc, jak s tím chodí bídně, Aby šla zrovna do Vídně. Í30. Dal jí pár krošů na cestu
A potřebné psaní, g3) Došla ona k tomu městu
A k královně paní To k Marii Terezii, Všech podaných matce milý.
131. Ona nad tím ustrnula
Vidouc ty okovy, Odevřít je poručila
Hned zámečníkovi, Ženě krk hojiti dala A pro pána do Čech psala.
132. Když pak přijel, zas jí dala
Ten kruh pověsiti, A tu se ho přísně ptala,
Má-li ten trest míti Pro kus chvoje chudá žena, Jenž byt a nikde nic nemá.
133. Tu on na kolena padl
A prosil milosti, Kterou ač sice dosáhl,
Však trest své přísnosti, Jenž nad tou ženou provodil Takový sobě uhonil.
134. Té ženě cestu platiti,
Domu dát dovézti, Ä3) By nemusela choditi
Pro dříví i3) — jej nésti — Do smrti jí dříví dávat, K tomu stravou vychovávat.
135. Ten pán před tváří těch lidí,
Které tužně trápil, 59) Přišel do veliké bídy
A všecko potratil. —
Potom v své dlouhé nemoci Potřeboval jich pomoci.
136. Nemoc byla taková
S smradem 60) páchající, Rovně co Herodesová Lid odhánějící.
V tom zámku, v němž lidi tepal,
V jednom chlívku život nechal. k3)
|
d3) Peří.
e3) Bojákovský na Konárovicích. [Krištof Bojákovský z Konárova držel Ko-
nárovice od r. 1756—66 ; statek měl asi 1420 jiter.] f33) Upadané kousky větví.
NB) Podoba kruhu
g3) v Kolíně jeden vzáctný pán.
h3) Z Vídně do Konárovic.
i3) Aby nikdy víc pro svou starost do lesa nechodila.
59) Tužně od tuhý, těžce, krutě.
60) V rukopise: s medem.
k3) Nejprv paní Kvaskovičová, jenž od něho Konárovice koupila, jej živila i v té nemoci v jednom pokoji, když pak odtud velký smrad pocházel, byl dán do ponocárny, pak do chlívku se dostal a tam skonal. [Alžběta, mladší dcera hr. Václava Netolického z Eisenberka, provdala se za Alex. Quasco a držela Konárovice do r. 1813.]
|
|
