str. 516
101. Jiný, když mnoho ze zlosti
Sedláků povolal, Jak ráno je dá do kosti
Tlouci, si snotoval. Zatím tu noc sám prst Boží Setřel ho na jeho loži. qq)
102. Ráao když přišli sedláci
Smutuí — ubožátka, čekali na jeho práci
Ukrutnou chuďátka; On chtěje z nich duše hnáti, Musel sám svou dříve dáti.
103. Keklo se jim, žo umřel pán,
Aby šli zas domů, Žádný: „requiem aeternam"
Neřokl jest k tomu. Někteří z nich proklínali, Zlou cestu mu vynšovalí.
104. Jiný, když odbyl řízení
Ukrutně a vztekle, Nebylo tam než řičení
A bití co v pekle. Jak k stolu sed, šlak hned honem Dal mu ránu — bylo po něm. rr)
105. Jiný jezdíval co hrabě
Ctyrma, šesti koňma, Měl své blázny a lokaje,
Vedl sobě z dvorná. Koně v strojbách a s kytkami, Drahý kočár s Windliclitami. ss)
106. Žádný sedlák nesměl vjíti
Do jeho pokoje, Nic jiné nechtěl činiti,
Než války a boje. Tak jako vtělený ďábel S měšťany, sedláky válel. ") 107 Ó, kdo to může vypsati,
Co ten pán činíval, Hůře než zločince kati,
Sedláky sužoval. Bral jim koně, krávy, statky, Ve všem všudy činil zmatky.
108. Byl k tomu ustanovený,
By podané řídil, On co peklo rozevřený
Jen jo zžíral, šidil Ukrutník co lité zvíře Pracht53) svůj vedl jako kníže.
109. Ještě jedno řeknu zkrátka,
Až se srdce točí, Přišla-li kdy jeho matka,
Nesměla mu na oči.51) Co jí jen kuchařka dala, Ta ubohá s pláčem vzala.
110. Když jí poslal sedmnáčník,55)
Spolu rozkaz k tomu — Přines jí ho karabáčník, říj
Aby šla hned domů. Ta šla domů a plakala,
V vesnicích chleba žebrala.
111. Na tu jeho slávu všecku
Jak pak rod měl přede?
V jednom malém městečku vv) Jeho tatík byl švec.
Matka jeho jako vdova Žebrala dlouho ubohá, ww)
112. Jaký pak měl ale konec
svého panování? Ba ani nezavzněl zvonec
K jeho pohřbívání. Jel pyšně kamsi s svým prachtem xx) A nevrátil se víc zpátkem.
113. Zahynul on a je ten tam,
Ale jeho věci, Co kde naplet nešťastný pán,
Zůstávají předci. Jakých outrat soudu vzdělal, Neb všem všecko vzíti hledal. +)
|
qq) Žádný nevěděl, kdy umřel H. rr) Příjmení od litt F. ss) S nočními pochodněmi.
52l) Váleti, tolik co válčiti, je na Poděbradsku slovem zastaralým. 53) Pracht či nádheru. 54) Verš sedmislabičný.
55) R. 1693 byl zvýšen pětigroš (~ 15 kr.) na 17 kr. a dvougroš na 7 kr. ;
ale teprv od r. 1750 a 1751 byl ražen 15kr. jakožto sedmnáčnik
s cifrou XVII., což vzato třikrát — 51 kr. konv. měny ~ 1 zl. rýn. a
6 kr. jako sedmík (VII) vzat sedmkrát — 49 kr. konv. m. ^Z 1 zl. rýn.
tt) Dráb.
vv) V Černovicích blíž Jindř. Hradce [na sever]. ww) Až do smrti. xx) Do Vídně.
+) Jak měšťanům, tak sedlákům statky ve vsích bera, celé rodiny hubil.
|
|
