str. 514
83. Mlčím Q zmeškání času, . •
Domácího díla, Vorby polí, žetí klasů —
Ó, jak velká síla.; Hospodářství zahynulo, Se sedlákem se minulo.
84. Mlčím o zkáze hříbátek,
Klisen pometání, V čemž sice sedlákův statek
Bývá v dobrém stání. Když o to s robotou přišel, Keklo se mu— aby vyšel.
85. Mlčím, co v Jetě i v zimě
V statku se zrodilo, Že těm pánům do kuchyně
Všeclcp se hodilo. Drůbež byla jenom pro ně, Dost málo dali za koně. cc);
86. Mlčím, jestli rychtář47) dlouhá
Nepřinášel dary, Dalo se mu příčin mnoho,
Že jest chlap nedbalý. Udělal se v brzce jiný, . ' Jenž by víc těšil kuchyni.
87. Mlčím, jak rozličné soudy
Dost v maličké částce Porovnané býti mohly Najednou a krátce; Však ale pro darobera48) Trvaly dlouho až běda.
88. Mlčím, že i vinníkové
Nejspíš vyhrávali, Protože exepti mnohé
Paním podávali, dd) Paní — pánu to podala, Vinníkům padnout nedala.
89. Mnohý direktor, purkrabí,
Důchodní, fischmjstr, Zvláště když přijel ze Prahy,
Tut byl všeho mistr. Mněl, ee) že zná všecka umění, Však měl svědomí hubený.
90. Tuť na římské oratoři
A mudrce řecké Provozoval své báchory 49)
Zvlášť v řeči německé, Nechtěl víc číst knihu českou A sotva uměl německou.
|
a čeleď svou měl měšťan z pravidla ze vsi. Do služby vstupoval čeledín o Novém roce a děvečka na Tři krále, vystupoval o sv, Štěpáně, tato
o Novém roce.
cc) Když se sedlákův kůň pánu líbil, musel mu ho prodat, zač pán chtěl, ještě všech peněz nedostal — jestli upomínal neb za málo dáti nechtěl, brzy pomstu shledal. •
47) Jak svrchu zmíněno jmenuje se rycht svobodných na panství poděbradském devět, totiž ve Velimi, Kost. Lhotě, Vrbové Lhotě, Pískové Lhotě, Milěicích, Vrbici, Koutech, Pátku a Chotouni, kdežto roku 1553 měly rychty svobodné a výsadní obce: Sokolčí, Velim, Milčice, Chotouň, • Štolmíř, Sadská, Kost. Lhota, Pisk. Lhota, Vrbová Lhota, Zboží, Kouty, Vrbice a Pálek. Když pak po r. 1777 počet vsí na Poděbradsku se rozmnožil, nacházíme tak zv. r y c h e t správních či vrchních osm : Kluk, Přední Lhota, Polabec, Zboží, Pátek, Choťánky, Chrčíce a Srbec — osady (mimo Chrčíce) vesměs v nejbližším okolí Poděbrad, při čemž ovšem zůstali rychtáři místní, kde druhdy bývali, na př. v Milčicíeh
i v Chotouni, ač obě vsi patřily k vrchní rychtě předolhotecké. Rychtáři - „když povinnost rychtářskou skutečně nezastávají", platívali obyčejně
ročně 5 k. míš. (Ur. 1748.)
48) Pro braní darův.
dd) Kdo paní hodně zanesl a zavezl, ten vyhrál. ee) Myslil neb za to mněl [měl].
49) Dělati báchory značí na Poděbradsku dělati pošklebky, posmívati seř zlehčovati
|
|
