kterých kmenů kavkazkých, D. Anučina o starých deformovaných lebkách nalezených v Rusku. (Srv. o tom Český Lid III., str. 186.) Velký zájem, třebas i odpor, vyvolává v mnohém článek Kollmanův: „O plemenech evropských a otázce arijské". Shrnuje tu své, již odjinud známé výsledky. Od doby neo-lithické až po dnešní den existují v Evropě 4 plemena: 2 dlouholebá (s úzkým a s širokým obličejem) a 2 krátkolebá (podobně rozdělena) Všechny tyto typy nemění se žádnými vlivy, jsou definitivně,, ale skřížily se navzájem- Zároveň nám svědčí antbropologie proti původu indickému ras evropských. V Indii se uenašla příbuznost fysická, ovšem intellektualní spojení kdysi existovalo.

Oddíl pátý „Ethnographie préhistorique" obsahujefpráce: J. Smirnova „Příspěvky k ethnografii předhistorické středního a severovýchodního Ruska" (o paletnologii Finů), M. Trojického „Stopy pohanství v kraji mezi Obou a Donem" (stopy kultu kamenů, stromů a ohně), E. Chantrea „Projekt nové nomenklatury kmenů asijských" spolu s žádostí o novou revisi jmen, a dva články A. Ivanovského o simultánní existenci spalování a o kamenných babách.

Na konec celého dílu připojen je velký článek, souhrn všech prací Anat. P. Bogdanovav ruské anthropologii: „Které plémě je nejstarší v centrálním Eusku?" O článku, který je velice důležitý pro anthropologii slovanskou ä mluví svými výsledky pro původní dlouholetý typus Slovanů, přinesl Český Lid již loni obšírný kritický referát (II., str. 402).

Druhý díl jednání sjezdu (silný 358 + 64 + 24 stran) obsahuje v části věnované předhistorjcké archaeologii následující rozpravy: L. Si re ta „Bádání archaeologická ve Španělsku", P. Giroda a E. Massenata „Nové předhistorické nálezy v údolí Vézěry" (o diluvialních nálezech v jeskyních (Jorge d'Enfer, Laugerie Basse, Laugerie Haute), M. Obolonského „Lebky z jeskyň krimských u Sundurli • Koba" (náležející nejspíše Tatarům); E. C h a n t r e podal odpověď na otázku položenou A. Bogdanovým „Jaké jsou dosavadní výsledky anthropologických a archaeologických bádání v Kavkazu", R. Vircbow promluvil o tom, jak se mění problémy, o kterých jednají sjezdy anthropologické. Baron de L o ě podal přehled doby bronzové a železné v Belgii, P. K u d r-j a v c e v referoval o stopách předhistorického člověka na stanovišti z mladší doby kamenné u Volosova igub. vladimirská) baron de Baye o skulptovanýeh stélách kamenných z doby kamenné, nalezených ve Francii, a o východním původu zlatnické práce vykládané, kterou po jeho známém mínění přenesli k nám do Evropy Gothové od břehů Černého moře. Další menší články jsou : I. Savé n k o v. „O stopách doby neolithické v gubernii jenissejské", hrabě L. d e Fleury „Hřbitovy starého kraje Jadzwingü", V. Polivanov „Exkurse do poříčí Volgy", D. A n u č i n „Poznámka o některých mečích bronzových" a P. Nefedov „Kurhany v stepi kirgizské".

Stejně bohatý je oddíl anthropologický. Nejznamenitější prací v něm je článek Zografův ,0 anthropologickém typu Velikorusů středoruských gubernií", výtah to z jeho velkého současné so sjezdem uveřejněného dílar o němž přinesl již Český Lid obšírnou úvahu v tomto ročníku na str. 87. Týž připojil k tomu i sdělení svých zkušeností při měření živých osob spolu s několika novými návrhy k methodě jeho. — Velmi závažnou práci podal E. D e-mentijev „O vlivu rasy, podmínek hygienických a sociálních na tělesný rozvoj člověka" a M. Zéland: „Temperament s hlediska psychologického a anthropologického". E. G h a n t r e shrnul výsledky dosavadních anthropo-metrických bádání v Kavkazu, N. Jadrincev podal přehled vědění o mongo-loidských národech sibiřských. Do anthropologie fysiologické spadá dále práce J. Oršanského „Dva typy anthropologické v rodině. Úvod k studiu dědičnosti" do — antropometrie řada následujících článků : Aurel Tö rek „O reformě kraniometrie", L. S t i e d a „O různých tvarech příčného švu patrového," M. Bene diet „O principech kraniometrie" a G. Sergi „O nové methodě klassiíikace lebek lidských". Všichni tři reformátoři kraniometričtí ne-