str. 412
20 Čas žní lulyž jest přicházíval,
Ač jest pln radosti. Avšak sedlák se rmoutíval
Pro hrozné starosti : Jak v ty žně spraví roboty, Měl strach věeší než z ehromoty.
21. Tři dni musel s vozem jeti
V témdni i) na mandele, Dva silné žence — ne děti
Skrz čtyry neděle . Musel vypravit z domu ven, Ty tam dělali každý den.
22. Jestli nemohl silného
Nikde dostat žence, Dostavil chlapce malého,
Kterýž hlídal rance; Však za to drábovi dáti Musel dva nebo tři zlatý.
23. Chceš-li vědět, co dráhové
Byli při robotě: Lidé horší než katové;
Ti při té sirotě k) Pracující lid soužili, Křičeli zlostně a bili.
24. Jakého tu bylo hnání
Lidu při tom žetí, Hrozného křiku a řvaní,
Až hrozno slyšeti: Na děvky, ženy i muže — Zvlášf když jel pán30) — lál nejhůře.
25. Byl-li kdo vzadu — hned ránu
Dal mu ukrutnou dráb, A když jen neřek nic pánu,
Ještě byl ten žnec rád; Pakli se to dověděl pán. Dal ho bít neb ho bil sám.
26. Tuť žádného odvolání,
Lidského retuňku, Dost nejmenšího zastání
Anebo slevuňku. I kdo stonal, šlo to stěží, Co u Turků z sedmý věži l)
27. Chlapci, jenž vodu nosili
V konvích nebo v hrnci, Ti čerstvě běhat museli
Skoro jako srnci.
Drábi, ač pak z nich plat měli, m) Však je dost bili a kleli.
28. Jestli se někdo rozstonal,
Pravda jistotná jest, Když jen čtvrt dne nepracoval,
Již měl celý den rest; Pak ho musel nahraditi Aneb dobře zaplatili.
29 Při vázání a snášení
Takový zlý byl zvyk Jako při ohně hašení.
Hrozný, strašlivý křik. Lidu bití, proklínání. To jen bylo k proslýchání,
30. Když od jednoho k druhému
Dvoru 31) lidi hnali,
|
i) V týhodni (Vavák vysvětluje starou správnou formu tvarem své doby). k) Robotník neměl žádného lítostivého otce nikdy, alo vždycky bez sluchu osiřelý, a protož sirota.
30) Slovem p á n míní skladatel nejen držitele panství ale i panského úředníka.
l) V Konstantinopoli (v) sedmé věži nejtužší arest, z něhož není vykoupení. m) Dva zlaté za žně
31) Nelze se diviti, že práce robotní v XVIII. století byla nud míru obtížnou, když uvážíme, že v polovici XVI víku (dle Urburu 1553) byly tři panské p o p 1 u ž n í dvory: Předměstský ^se zahradou kuchyňskou, kde byl r. 1552 „vysázen kus š a f r á n i c eu), Novej dvůr a dvůr při vsi Velimi, pak nově zřízený dvůr S a d s k ý, kdežto dvůr B a d r a připomíná se pustým a jiné dvory byly manskými, takže robota při dvorech byla. hledíme-li k počtu robotníků, velmi mírnou. Ale po stu letech (dle Urb. Í651) připomíná se 8 dvorů: Poděbradský, P ú o v s k ý, K e 1 s k ý, V e 1 i m s k ý, C li v a 1 o v s k ý, S r b e c k ý, Radov es nicky a Opolanský, pak r. 1677 přibyl dvůr Veleni c k ý, k nimž náleželo úhrnem 1052 kop ůl záh. role orné a chovala se v nich koní 1^2, krav 310, železných 225, svinského 390 a platu za drůbež bylo 259 k. 40 gr. míš. K týmž dvorům anebo přímo k zámku náleželo hojně rázných luk, úhrnem 1917 jiter, a nad to byly 4 ovčíny: kelský (pro 800 bahnic), velenický (pro 800 hammelhaufů či jalových ovcí), srbecký (pro 600—700 bahnic) a vopolanský (pro G00—700 ham-
|
|
