str. 306
Ostatní pak texty melodie té více méně zjevně souvisící s oběma motivy, o nichž právě byla řeč vzhledem k písním nápěvu EN. 10, jen • že poměrně netoliko vzdory, ale i pýcha do popředí se staví a kromě toho skoro naveskrz přímo o vdavkách, ne jen o lásce se mluví — tedy celkem základní tón zůstává týž, ale nabývá nového poněkud zbarvení. Odvedený si stýská:
41. ... vzali mě od milej, vzali mě v noci, já pláču, naříkám, nemám pomoci ...
|
Nebo milenec pěje o marných námluvách:
29. Co jsem se našlapal pro tebe blata: přec jsem tě nedostal, hubičko zlatá.
|
A jako v písni 3. hezký hoch a hezké děvče si stěžují, že je nikdo nechce, tak praví se i zde o chudé a spořádané:
35. Hezká je, hodná je, čistě se strojí, přijde do hospody, přece tam stojí.
A mnohá ze statku (var.: Lecjakás Němkyně), byť měla vole, přijde do hospody, točí se v kole!
|
Ovšem bývá to především pýcha, která takto zneuznává, a která pak splácí se vzdory:
35. Jetelka, jetelka, tráva zelená:
Pušpersky mládence pejcha přemáhá . . . A ten Adamojic, to je hned jeden : . . . dyť já tě, blázne, dyt já tě nechci!
30. Netrucuj mně, holka, . . .
dyt já ještě nejsem s tebou oddaný, ani těm Chnděnským pánům poddaný,
|
t. j. mohu svobodně odtud pryč, do světa. A chodí-li nyní k bohatému děvčeti jiný, řekne mu zrazený milý:
31. . . . Tobě je, má milá, snadno trucovat, když nemáš na práci, jen se pucovat . . .
S písněmi 16. a 23. dříve již uvedenými srovnejme:
26. Vždycky mne říkají, ze já se nevdám, že já vyšívané zástěrky nemám: Když nemám, nemám, můžu ji míti; . . . potom mne budete, mládenci, chtíti.
38. Na krátce, na dlúze, že já se nevdám, že já damaškovej živůtek nemám ; estli ho nemám, já si ho zjednám: tobě to, holečku, na truc hudělám.
|
Ale někdy dojde i na pyšného; musí utíkati se k čárům:
32. Pušpersky mládenci jsou tuze pyšní, rejpali koření pod černou višní . . . dávali děvčátkům, aby je chtěly.
|
|
