neberou, dokud si celá rodina nepoumývá rukou. Dům, v němž je smutek, až po okna zamažou hlinou, a teprve po roce opět vápnem zalící.

A dále předesílám opis lidu a kroje perneckého, jejž mi vd. p. kat. far. Jan Novák poslal:

U paty Malých Karpátů — někde Bíloa horou řečených, odtud zde a v dalekém okolí a sousedství panující nářečí jmenuje se bělohorským — leží úhledná osada Pernek. Obyvatelé její jsou téměř bez výjimky lidé mírní, skromní, pracovití, zdraví. Kroj a oblek zdejšího-obyvatelstva jest znázorněný na připojeném světlopisném vyobrazení. Na tomto vyobrazení viděti dědka, 821etého starce, a jeho ženu, 731etou stařenu. Oba, vzdor vysokému věku, jsou jaří, při práci vytrvalí, ano neúnavní, často ješté sobě i zažertují. Jsou oblečení v čisto slovenský kroj, jeden i druhý v soukenný, dlouhý, téměř po zem sahající, modrobarevný, černou berančinou obroubený čili lemovaný mentýk. Barvy mentýkové čili modré jsou i jeho nohavice sivo šněrované, od kolen až dolu po chodíky za holenkama ukryté, okrajkama soukennýma na nohy přitáhnuté, a její u zpodu též sivými třemi stužkami kolem okrúžená kolomrážka. Starci, on i ona, obuté mají boty, kteréžto jako u mladších, tak i u starších jsou obuví každodenní, kdežto mladší muž se ženou, podobně mládenec s děvečkou (v právo na vyobrazení) obuté mají čižmy.

Jako u mladších, tak i u starších oblek sváteční jest barvy modré, nebo jasnomodr^, a též sivé, jmenovitě — jako to vidno u mladšího muže na obrázku — vrchním jeho oblekem jest modrosivý janklík, se soukennými téže asi barvy gombíky, a modrosivé, jako u toho staršího podobně šněrované, volně přiléhající a od kolen též za holenkama ukryté nohavice; oblek mládence, stojícího v právo vedle své svobodné 161eté sestry, jest modrojasné barvy, a to netoliko jeho pootevřený hedbávný laj blik, než i soukenné jeho nohavice; podobné barvy jest i oblek jeho sestry, oblečené na způsob družičky, a sice kromě barvy bílé rukávců a fěrtochu, čili zástěry, též do obleku modrého. Vůbec modrá, modrosivá, a též i modrojasná barva jest o svátečních příležitostech tu v Perneku a v okolí převládající.

Co týká se obleku ženského, kromě obleku ženy starší, výše nakrátko podotknutého, každá žena má a jako zvláštní okrasu na hlavě nosí pěkný bílý čepec s trúbě lkám a, čili čapkovými závit-kami celou tvář obrubujícími a krásu její stupňujícími.

Každá žena mladší jako i děvče svobodné má vlasy úhledně učesané, z předu stužkou anebo několika uzounkými stužkami, čili tak řečenými tabírkami, 1) přepásané a v zadu u tyle stáhnuté.