Takových a podobných míst a místních názvův je v Čechách mnoho, bohužel však, že přátelé vykopávání starožitností zhusta si jich ani nevšímají, ani pověstí o nich panujících; ba ani určitě polohu vykopalisek svých neudají, tak že taková místa časem docela v zapomenutí utonou. A přece jsou to tak důležité dokumenty, právě na těchže místech datované!

Uvážíme-li souhlas místních názvův s nálezy na místě učiněnými, nehe upříti, že dosah jejich pro pravěký národopis je velmi závažný, neboř odhaluje pravdu, kterou nám historie z nedostatku starých písemných zpráv objasniti nedovede, protože klasikové a jejich následníci o barbarech pro sebe a ne pro ně psali; jim dostačila ledabylá jména a pojmenování cizích národův, zemí a míst pro naznačení jich úplně, a proto také nebavili se s nevyslovitelnými jim jmény písemně, poněvadž písemnictví jejich pro cizí zvuky ani písmen ani známek nemělo. 84) Tím vzniklo u starých spisovatelův ono strašné a nejednotné cizích slov komolení, protože je každý z nich po svém slechu a zdání jazyku svému, na němž psal, přizpůsoboval. Zrovna tak, jak se až na dni naše zhusta děje. Toho též dopouštěli se ostatně také domácí naši letůpiscové, kteří nemajíce ještě pro svůj jazyk nijaké způsobilé abecedy, latinsky psali, a že v této řeči rovněž ani písmen ani známek, jimiž by znění slov jazyka svého vyjádřiti mohli, nebylo, komolili po zdání svém zrovna tak, jak to cizinci dělali. Zmatek v tom dovršili přepisovateló původních děl, kteří buď nerozuměli aneb čísti nedovedli, a tu jde věc až do nesmyslů, jež zhusta ani opraviti nelze.

Kdo tušil by, neznaje řeči slovanské, na př. v názvech hor: Earpates, ???? ????slovanské „Hrebety" či rusínské ,Eorby" a ruské „Cbrebety" — V S i 1 v a B a c e n i s — „Bučiny" a naproti nim ???? ???? (Malibocus) — „Malé Bučiny" v Germanii atd., ač mnohdy uvedené názvy dosti snadno srozumitelný a docela jasný jsou; jako na př. řeka ???????? (Borys-thenes), v dnešním Rusku „B e r e s t e n" (Dněpr, srv. Berestina a Be-rezina). — ??????. (Brodentia) slov. „Brod", Baloie (středověk Baloia) dnešní „Bělaj" v Bosně; ř. Amisia slov. „Míza", „Mžie"; Sabaria — „Zábor" v Pannonii, řeky Savus — „Sáva", Dravus — „Dravá", Tsierna, ????? — dnešní „črna" (černá) v jižním Uhersku, Pelva— „Pleva", Bylazora v Paeonii a m. j. v. Ostatně jest takové přizpůsobování cizích slov ve všech řečích obyčejné, a jaké zkomolenice z toho pocházejí, nacházíme všady a pořád ještě za našich dob. Na př. jen v Čechách a na Moravě, kde se místní názvy poněmčují, uděláno: z Ratiboř — Roth-wurst, z Modliboh — Nudelbaum, Ostromeč — Wasser-trompeten, Zahořany — Scherles, Osoblaha — H o t z e n-