Pověsf o původu koní na Mělnicku.*)

Sedlák kopal motykou pole. Tu šel okolo sv. Pavel a zeptal se sedláka, jak se mu to pracuje. Sedlák naříkal, že je to těžká práce než celé pole motykou skopá. Sv. Pavel slitoval se nad sedlákem a dal mu k ulehčení pár volů. Později šel zase kolem toho pole čert a otázal se sedláka, jak se mu práce s voly daří. Sedlák si stýskal, že jsou voli příliš loudaví a že s nimi nemůže mnoho udělati. I dal čert sedlákovi pár koní, ti že mu budou čerstvě choditi. Po nějakém čase šel tudy opět sv. Pavel a ptal se sedláka, jak mu koně při práci pomáhají. Ale sedlák opět naříkal, že koně po poli lítají jako čerti a že jim ani nemůže stačit. Tu vyndal sv. Pavel nůž a přesekal koním nad kopyty žilky. Žilky se jim svalily a proměnily se v bulky. Od té doby mají koně nad kopyty bulky (kotníky) a dají se při práci polní dobře apotřebiti, nebo nejsou již tak bujní, jako když je sedlák dostal od čerta; ale jejich maso se nepožívá, neboť jsou koně zplozeni přece jen od čerta.

@NZ@Časové zprávy.

* Národopisná výstava óeskoslovanská v Praze r. 1895.

Výbor zahájil činnost v tomto období soustavně řízenou agitací, aby zaručena byla výstava po stránce hmotné. Kromě toho s neochabující horlivostí konány jsou přednášky v jednotlivých odborech. Přípravné práce postupují ku předu.

* K vyobrazení z národopisné výstavy v Josefově (viz C.L. III. str. 59) připojujeme další ukázky: Skupinu čepcův a karkulek (č. 1. na str. 152). Pozornosti zasluhuje vedle výběru čepců zlatých a stříbrných a vedle „svatebního pentlíku" uprostřed nahoře pod bílým čepcem „ručník mládenecký", který nosili mládenci o svatbě, na pravé straně. Jak vypadalo děvče, oděné krojem, jehož součásti jsou vybrány v skupině ě. 1., poučuje další obrázek z výstavky v Josefově (č. 2., str. 153). Podle popisu p. prof. Šímy ještě nedávno „nosily dívky svobodné šněrovd.čky buď brokátové neb i stříbrem a zlatem vyšívané,