dělovala se krajinská musea podle potřeby obecné i místní, tak aby v každém krajinském museu povstala pomalu systematická a názorná kollekce, jež by každého návštěvníka z širšího obecenstva dovedla poučit nejen o několika kuriositách a náhodných nálezech místních, ale o celku české archaeologie, jež by ukázala, byť v malém, celek její a ne jen fragmenty, jako se dosud děje — pak by to byla po našem soudu nejlepší organisace a otázka vhodnosti krajinských musejí byla by snad nejlépe rozřešena. Organisace ta vyhověla by i stanovisku vědeckému — pracovník by našel v centrálním museu všechen důležitý materiál — i stanovisku národnímu. Lid i venkovský, který do centrálního musea buď vůbec nepřijde, nebo jednou za dlouhý čas, měl by doma příležitost vidět dosti k svému vzdělání.

Organisace taková je však ideálem za našich časů neproveditelným. Myslíme však, že i při jiné organisaci svobodnější pro musea krajinská aspoň částečně by se mohla aplikovati. Aby totiž, ne-li systematicky, aspoň čas od času dle potřeby a za výměnu z musea pražského doplňovaly se sbírky krajinské ve sbírky co možná úplné. Aby na př. museum mělnické pořídilo si během doby ukázky všech různých typických nalezišť a archaeologických dob země české, právě jako museum v Plzni nebo v Budějovicích.

Úplná organisace podle myšlénky nahoře pověděné není možná, a proto nezbývá než sympaticky přivítati návrh v resoluci podaný. Návrh ten vyrovnává spor existující mezi potřebou vědeckou a národní tím, že žádá sice neodvislá krajinská musea se svobodným vývojem, ale chce, aby byla řádně organisovánaařízena. S tím nachem rádi se spřátelujeme. Vždyť ostatně někdejší náš odpor proti krajinským musejím směřoval proti musejím, jakými dosud byla. Budou-li nyní řádně organisována a v čele míti muže věci znalé — netajíme se však obtížemi s provedením tím spojenými — pak se onen zásadní spor velice zmírní. Pak člověk vědecky pracující nebude míti starosti, že veliká část materiálu po venkově roztroušeného je pro vědu ztracena.

Ale tato organisace nová žádá nezbytně s sebou jednu věc: totiž založení zvláštního orgánu, v němž by se vše, co musea získají, řádně publikovalo a všeobecné úvaze předkládalo. Orgán takový je nutný, ale po našem sondu nejlépe by bylo nevydávati orgán nový, ale po provedení organisace proměniti v něj stávající Památky a r-chaeologické. Jsou bez toho již orgánem největšího českého musea a k tomu jaksi sankcionovány.

Tolik jsme měli za vhodné připomenouti k resoluci přijaté na sjezdu hlineckém. Měli bychom ještě několik námitek k jednotlivostem dalších k ní se pojících výkladů — nezdá se nám být vhodný návrh na sestavení zemské komise konservatorské, pojmu „okresních" a