těšova (u Jesenic), kde se rozličné předměty ze starší doby pravěké nacházejí.15) — „N a v e s c í c h" slově poloha pod hradištěm Kodý-ským u Tmaně (okr. berounský), o níž pověsť dí, že tam původní Tmaň stála. Nálezy tam učiněné zapadají do pravěku.16) — „V starých městech" slově poloha polní u Hostomic (na Hořovicku), kde dle panující pověsti rovněž původní Hostomnice státi měly,17) a „Sedl i š t ěu či „v S e d 1 i š t í c h" slově poloha pod hradištěm na Ot-mičské hoře (okr. hořovický), kde kamence, bronzové a železné předměty nalezeuy byly.18) — „Na Budách" či „u a Budíne" slově malé obvalení u Dřevíce (okr. lounský19) a „Bude č" slově veliké hradiště u Kovar (okr. smíchovský), kde rozličné předměty jak ze staré tak i z mladé kultury byly nalezeny20), atd.

Neméně závažný jsou také názvy míst a poloh, tak řečené Ráj, v Báji a pod. „Rájem" slul pohanům posvátný háj, v němž bohům pobožnosti se vykonávaly; než zhusta připomíná se však také jen „háj'. Názvy Rájův zachovaly se v Čechách u mnoha místních jmen, jako na př. Ráj, Ráje, Rajov, Rajice, Rajsko, Rajský, R a j a k é atd. Kromě toho nacházíme název ten bud: v lesních ješté nebo již jen na polních polohách a na výšinách, Místa ta jsou na dni pustá; kdekoli však na nich kopáno bylo, uhodilo se na popel, střepy, kosti a vůbic na památky nějakého výkonu lidského. Svatyň takových vyšetřeno bylo doposud málo; možná, že se jich však více shledá, když se po nich pátrati bude. Dvě takové svatyně odkryl dr. Jan N. Woldřich, a to: jednu na „Hájku" u Budkova (u Volyně) a druhou v „Háji" u Žarovny. (u Prachatic). Obě pocházejí z pozdější doby pohanské.21) Jinou svatyni, krásně kamením obvalenou, odkryl jsem já v 1. 1881 na Plešivci.22) Něco podobného zdá se také zvláštní obvalení na vrchu Modlibohu (u Čes. Dubu) okružovati 23) a spatřuje se také na Hradě u Podčap (u Březnice24). Kromě toho zpravují o takových svatyních také K. J. z Bienenbergů,25) Dr. Math. Kalina z Jathenstejna,28) Jan Er. Wocel27) a j. v. ve svých spisech