Menu

MFF Strážnice 2021 on-line PROGRAM

Srdečně vás zveme ke sledování 76. ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, který patří mezi nejstarší a nejznámější festivaly v Evropě. MFF Strážnice je festivalem CIOFF (Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění s postavením konzultanta UNESCO) a koná se za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Současná epidemiologická situace není pro pořádání kulturních akcí většího rozsahu bohužel stále ještě příznivá, a z toho důvodu jsme nuceni letošní ročník festivalu uspořádat opět v nestandardní podobě. Celou koncepci jsme se snažili vypracovat tak, aby se co možná nejvíce přiblížila klasické podobě festivalu a zároveň aby byla dodržena všechna bezpečnostní a hygienická opatření.

Tento ročník festivalu tedy proběhne většinou v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků festivalu. Pořady budou prezentovány prostřednictvím vysílání TV Noe, České televize, Českého rozhlasu, Radia Proglas, a internetových platforem.

Výjimkou je Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, které bude díky aktuálnímu rozvolnění zpřístupněno omezenému množství diváků. Finále budou moci sledovat také v přímém přenosu diváci ČT art.

Pro festivalový víkend připravujeme k odvysílání čtyři původní pořady, další program připravuje iFolklor, spolupořadatel iFolklorní Strážnice.

Pevně věříme, že letošní nouzové řešení vystřídá plnohodnotný 77. ročník MFF, na který jsme všichni zvyklí ve své klasické podobě. Příprava programů průběžně probíhá a diváci nepřijdou o žádný z dříve avizovaných pořadů.

S pozdravem

PhDr. Martin Šimša, Ph.D.
ředitel NÚLK a prezident MFF

PROGRAM

pátek 25. června 2021

16:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Vítejte u sledování iFolklorní Strážnice 2021

Naši / osobnosti lidové kultury: Zdeněk Bláha (2021)

Píseň – jiná forma vína aneb Mužské sbory a víno (2021)

Strážnická svajba – pořad z archivu NÚLK (2009)

Půlhodinka s CM Mladí Burčáci z Míkovic (2021)

Online degustace: Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž (2021)

20:05 Strážnice žije! (Tv Noe a online iFolklor.cz)

Prostřednictvím pátečního programu bychom chtěli připomenout divákům atmosféru Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a festivalu Dětská Strážnice. V programu vystoupí soubory, sbory, muziky, sólisté i osobnosti, jež jsou se "Strážnicí" neodmyslitelně spjaty.

sobota 26. června 2021

9:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Folk it – lidová rozcvička pro páry (2021)

Naši / osobnosti lidové kultury: Marie Pachtová (2021)

Hebrejské písně a klezmerová hudba – pořad z archivu NÚLK (2016)

Půlhodinka s CM Lašár z Velkých Pavlovic (2021)

10:00 Cimbál hraje prim (vysílání Radia Proglas)

Záznam pořadu z MFF Strážnice 2018. Setkání mladých cimbálových muzik z Moravy.

14:00 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Ocenění a Laureáti MFF Strážnice (výběr z let 1983–2019)

Půlhodinka s CM Bruštíci a jejich hosty (2021)

Z Vrchlabí do Polabí – pořad z archivu NÚLK (1997)

Rok na Hané (2021)

Půlhodinka s VSPT Vsacan ze Vsetína (2021) – online na FB Folklorní vysílání na Radiu Proglas

Poklady z malované truhly – pořad z archivu NÚLK (2014)

19:00 O Zdence Jelínkové a lidovém tanci (přímý přenos Tv Noe a online iFolklor.cz)

Pořad propojující archivní materiály s živými ukázkami tance bude doplněn o zajímavé rozhovory a vzpomínky na osobnost Z. Jelínkové.

20:15 Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku (přímý přenos ČT art)

BENEFIČNÍ PROGRAM na pomoc lidem zasaženým tornádem na jižní Moravě. Dohodou s prodejcem vstupenek ColosseumTicket bylo rozhodnuto, že celý výtěžek z prodeje vstupenek na finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku bude odeslán na účet Diecézní charity Brno. Také v průběhu vysílání přímého přenosu na ČT art budou moci diváci přispět pomocí DMS.

Nejlepší letošní verbíři ze Slovácka. Finále bude předcházet předkolo soutěže ve verbuňku.
V pořadu rovněž zazní důležité informace o verbuňku týkající se zápisu na seznam UNESCO, komentář experta či ukázka generačního předávání tance.

21:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Pozdrav z Vinotéky Botur (živě)

Online degustace – Tři Vinaři ze Strážnicka (2021)

Z krajin za obzorem – pořad z archivu NÚLK (2007)

neděle 27. června 2021

9:30 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Folk it – lidová rozcvička pro páry (2021)

Naši / osobnosti lidové kultury: Jan Miroslav Krist (2021)

Folklorní kvíz s Ondrášem (živě)

Hudba pravdy – pořad z archivu NÚLK (2012)

10:00 Desatero (vysílání Radia Proglas)

Záznam pořadu z MFF Strážnice 2018. CM Danaj Strážnice a hosté.

11:00 Cimbálová muzika Lašár (online na FB Folklorní vysílání na Radiu Proglas)

14:00 iFolklorní Strážnice (online iFolklor.cz)

Lužické písně s Lidovou muzikou z Chrástu (2021)

Vyhlášení Folklorního kvízu s Ondrášem (živě)

iFolklorní hnízda a Online degustace (2021)

15:00 Jak ji znáte?! (přímý přenos Tv Noe a online iFolklor.cz)

Program na ukončení festivalu bude interaktivním pořadem se zapojením diváků a bude obohacen o soutěžní prvek. Přímý přenos z areálu zámeckého parku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy Strážnice.

18:00 Marie Pachtová z Vyškova (online na FB Folklorní vysílání na Radiu Proglas)

Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku již tuto sobotu 26. 6. 2021 na amfiteátru Bludník ve 20:00 hod.
V předprodeji je možné zakoupit vstupenky za 110,- Kč. K dispozici je pouze omezené množství vstupenek, neváhejte!

Předprodej: https://online.colosseumticket.cz/ct/standard/Hall/Index/939327/W1cJpuPoD3dsyQw_sla_yj8OMQ_rov__rov__xcodex_AGA1gFbU4wh3ozpMCU2k0WwniI23oh8OXg9Xkg__?

Místo konání soutěže: Strážnice - Amfiteátr Bludník, začátek ve 20:00 hod.

Vstup je možný od 18 hod. Amfiteátr se z důvodu natáčení ČT uzavírá v 19:45. Platná vstupenka ale nebude stačit ke vstupu na stadion. Testování na místě není možné. Odkaz na vstupenky a více informací najdete na www.FestivalStraznice.cz

Aktualizace: FINÁLE VERBUŇKU – BENEFIČNÍ PROGRAM na pomoc lidem zasaženým tornádem na jižní Moravě.

Dohodou s prodejcem vstupenek ColosseumTicket bylo rozhodnuto, že celý výtěžek z prodeje vstupenek na finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku bude odeslán na účet Diecézní charity Brno. Také v průběhu vysílání přímého přenosu na ČT art budou moci diváci přispět pomocí DMS.

Nemusíte však čekat až na večer a přispět může ihned: číslo účtu 4211325188/6800, variabilní symbol 2002, lze posílat i DMS na číslo: 87 777 ve tvaru DMS DCHB 30, 60, nebo 90. DĚKUJEME

STRUČNÉ EPIDEMIOLOGICKÉ POKYNY:

Bude potřeba se prokázat jedním z těchto způsobů:

- negativní test – PCR (5 dní), antigenní (max. 72 hod.), budou platná potvrzení o testu ze školských zařízení a od zaměstnavatelů

- průkaz o první dávce očkování starší 22 dní

- potvrzení o prodělání onemocnění – max. 180 dní

Apelujeme na osobní zodpovědnost každého účastníka a děkujeme za pochopení!

Foto: Lukáš Rajchman - fotografie

V polovině dubna vyhlásil Národní ústav lidové kultury ve Strážnici dětskou výtvarnou soutěž, do které se mohly zapojit nejen mateřské, základní či umělecké školy, ale i jednotlivci z celé České republiky. Soutěž se konala při příležitosti 40. výročí otevření strážnického skanzenu, což také bylo nosným námětem pro všechna zaslaná díla. Hlavním úkolem mladých výtvarníků bylo libovolnou technikou výtvarně zachytit skanzen a vybraná témata spojená se svátečním a všedním životem našich předků na vesnici.

Soutěžní věkové kategorie:

  1. Kategorie: MŠ
  2. Kategorie: 1.–3. třída
  3. Kategorie: 4.–6. třída
  4. Kategorie: 7.–9. třída

Témata:

  • Skanzen, jak ho vidím já (stavby, zvířata, plodiny, …), téma primárně určeno pro mladší děti
  • Práce na venkově – ze života našich předků
  • Zvyky a obyčeje, jak je znám z programů ve skanzenu
  • Venkovské stavby jihovýchodní Moravy

Zájem o soutěž byl opravdu velký. Nakonec se sešla výtvarná díla od 200 dětí z celé republiky. Tato záplava výtvarných prací nás upřímně a velmi mile překvapila i potěšila, za všechny děkujeme.

Všechna díla byla opatřena popisky a digitalizována, a proto si je můžete prohlédnout ve fotogalerii (odkazy níže). Pořadí je dáno abecedně a neurčuje vítěze.

Vzhledem k tomu, že by se výstava na plánované původní místo na zámku nevešla, vyčlenili jsme pro tuto expozici objekt B11 v areálu strážnického skanzenu. Výstavu je možno si prohlédnout od soboty 12. 6. 2021. Zde už také budou označeni vítězové jednotlivých kategorií, které budeme osobně kontaktovat, abychom si domluvili předání cen.

Výběr byl skutečně velmi těžký. Porota z řad grafiků, výtvarníků i zaměstnanců NÚLK v čele s výtvarnicí Vendulou Chalánkovou online i osobní prohlídkou vyhodnotila předložené práce:

Vítězové 1. kategorie Mateřské školy

  1. Společná práce dětí, ZŠ a MŠ Strážovice, obě 2 výtvarná díla
  2. Valentyna R., MŠ Břeclav
  3. Mira U., ZŠ a MŠ Sobůlky

Vítězové 2. kategorie 1.–3. třída

  1. Klára K., ZUŠ Antonína Doležala Brno
  2. Uma U. ZŠ a MŠ Sobůlky
  3. Vojtěch M, ZŠ a MŠ Svatobořice-Mistřín

Vítězové 3. kategorie 4.–6. třída

  1. Soňa R., ZŠ a MŠ Strážovice
  2. Martin S., ZŠ a MŠ Strážovice
  3. Vojtěch M., ZŠ a MŠ Strážovice

Zvláštní cena: Kateřina Š., Ivaň, za tři koláže

Zvláštní cena: Johanes U., ZŠ a MŠ Sobůlky

Zvláštní cena za 3D model: Tadeáš M., Žeravice

Vítězové 4. kategorie 7.–9. třída

  1. Sára R., Napajedla
  2. Adéla Č., ZUŠ Hodonín
  3. Jakub S., ZŠ Na Šutce Praha

Zvláštní cena za 3D model: Alan H., ZŠ Gutova Praha 10

Vítěze jednotlivých kategorií budeme postupně osobně kontaktovat, abychom si domluvili předání cen.

Kontaktní osoba:

Ing. Hana Jechová, 518 306 639hana.jechova@nulk.cz

V těchto dnech slaví významné životní jubileum 90 let emeritní ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici PhDr. Josef Jančář, CSc., uznávaný etnograf, etnolog, muzejník a vědecký pracovník.

Profesní i osobní život pana dr. Jančáře nebyl mnohdy jednoduchý a přimočarý, odrážejí se v něm všechny změny, jimiž prošla naše společnost během druhé poloviny 20. století.

Do Ústavu lidového umění (dnešní Národní ústav lidové kultury) nastoupil v roce 1979 díky osobní odvaze tehdejšího ředitele Vítězslava Volavého, který i přes postoje dr. Jančáře k událostem v srpnu 1968 jej přijal na místo odborného pracovníka.  Zpočátku se dr. Jančář zaměřil především na výzkum a zpracování interiérového vybavení objektů budovaného muzea v přírodě. Významným počinem byla záchrana technologie zhotovování slaměných došků, byla pořízena dokumentace u posledních nositelů tohoto řemesla, kteří rovněž zhotovili doškové střechy několika objektů strážnického skanzenu, především však předali znalost technologie mladým následovníkům. Využil zkušeností z práce v ÚLUV a vydal dvě práce o lidové umělecké výrobě i scénáře dvanácti naučných pořadů se stejnou tematikou pro studio České televize Brno. Začal se také věnovat teoretickým otázkám etnologie i novému tématu, které začalo být v osmdesátých letech aktuální - folklorismu.

Rok 1990 se stal pro profesní dráhu Josefa Jančáře přelomovým. Byl politicky rehabilitován a na základě konkurzu byl jmenován ředitelem Ústavu lidové kultury. Zejména svojí vůlí a bezmeznou osobní angažovaností, ale i velkou dávkou odvahy se mu podařilo zajistit zařazení ústavu mezi organizace přímo řízené ministerstvem kultury a dokončit tak jeho transformaci v pozdější Národní ústav lidové kultury s vizí vytvořit instituci s celostátní působností. Opodstatnění tohoto záměru a počinu potvrdil i zveřejněný dokument UNESCO z roku 1989 Doporučení k ochraně tradiční a lidové kultury, který naznačil vývoj v oblasti péče o nehmotné kulturní dědictví, ale také nezbytnost existence instituce s celostátní působností, která by zásady dokumentu zabezpečovala. J. Jančář vytvořil podmínky a prostor pro plnění závěrů tohoto Doporučení, ke spolupráci kromě kmenových pracovníků NÚLK přizval i mnoho externích odborníků z vědeckých a kulturních institucí z celé republiky. Jubilantovou hlavní devizou bylo vzácné spojení organizačního talentu, nadhledu i schopností motivovat lidi, což umožnilo již na počátku devadesátých let realizovat důležité výzkumné, ediční a dokumentační projekty, které přispěly k upevnění postavení ústavu jako celostátní instituce s přesahem do zahraničí. Vznikl nový statut ústavu, Ředitelská rada jako poradní orgán ředitele, změnil se název vydávaného periodika na Národopisnou revui, nově se profilovalo i její zaměření, které dodnes reflektuje potřeby současné etnologie. Prvním pilotním projektem ústavu byla videodokumentace Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska, která byla ceněna i v zahraničí a díky níž získal ústav grant UNESCO na zahájení dalšího projektu videodokumentace Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice, jež se stala základem pro realizaci dalšího dokumentu UNESCO týkajícího se péče o zachování tradičních řemeslných technik. NÚLK byl ministerstvem kultury pověřen garantováním české verze projektu pod názvem Nositel tradice lidových řemesel, stejným titulem jsou každoročně oceňováni výjimeční řemeslníci. Josef Jančář se podílel i na vytvoření dalšího důležitého dokumentu UNESCO. Z pověření ministerstva kultury připravil dotazníky i veškeré dokumenty pro konferenci expertů zemí střední a východní Evropy, která se konala ve Strážnici v roce 1995 a která formulovala potřebu a zásady vzniku nového dokumentu, jejž potom UNESCO vydalo jako Úmluvu o ochraně nehmotného kulturního dědictví. Byla ratifikována téměř všemi státy světa a její zásady se promítají do činnosti odborných institucí, samosprávy nevládních organizací a spolků. Nebylo jednoduché se v roce 1990 vyrovnat s ideologickou zátěží, která ulpěla na činnosti folklorních souborů i na folklorních festivalech, stejně jako na jejich novém postavení. Byla ohrožena i další existence Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice, ale díky nově ustavené programové radě a Jančářovu předsednictví v ní dostal festival nový impuls a jeho mezinárodní pozice byla posílena ustavením České národní sekce CIOFF, jejímž prezidentem se J. Jančář stal (po odchodu do penze je i jejím čestným členem).

Jubilant odešel na odpočinek v roce 1996, což však neznamenalo ukončení jeho odborné činnosti. Dále pokračuje ve své publikační a vědecké práci. Pro moravskou etnologii editoroval publikaci zásadního významu - 10. svazek Nové řady Vlastivědy moravské Lidová kultura na Moravě (2000), výsledkem syntézy dlouholetého bádání je publikace Proměny Slovácka (2011) a přehledová práce Etnografie na Moravě a ve Slezsku v limitech 20. století (2014). Jeho odborná i společenská činnost byla mnohokrát oceněna doma i v zahraničí.

My všichni zaměstnanci NÚLK pana doktora Jančáře vždy mezi námi rádi vidíme a vítáme. Moc si ho vážíme nejen pro jeho odbornost, manažerskou i profesní intuici a schopnosti, ale především pro jeho noblesní chování, lidský a přátelský přístup k nám všem.

Do dalších let mu přejeme pevné zdraví, hodně sil a radosti v jeho další činorodé práci.

Živijó, živijó, živijó…

PhDr. Josef Jančář, CSc. 

Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a přímý výzkum jízdy králů na jihovýchodě ČR. První letošní jízda králů na Slovácku se uskutečnila 30. května 2021 ve Vlčnově. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.

21. a 23. května proběhla dokumentace slavnosti žehnání ratolestí ve Velké Bíteši a obchůzky královniček v Březském, které se konaly po roční odmlce.

Jedná se o obyčeje, jež se váží k letnicím a se kterými se setkáváme už jen málokde.

Požehnání čerstvé zeleně pro obchůzku dívek se uskutečnilo v pátek před nedělním svátkem sv. Ducha. V neděli při obchůzce královniček dívky procházely obcí po obvyklé trase a v neměnném uspořádání. V čele průvodu šel král určující zpěv písní, bez doprovodu muziky, uprostřed byla vedena pod baldachýnem královna a procesí uzavíraly trojice prosebnic. Ty koledovaly u jednotlivých domů a za to dostávaly odměnu. Na obvyklých místech dívky tancovaly za zpěvu králenských písní z Velkobítešska, Tišnovska a Moravskokrumlovska. Na závěr obchůzky proběhlo snímání korun krále i královny a jejich tanec se dvěma mládenci z bítešské chasy.

Obchůzka královniček na Velkobítešsku, obnovená roku 2003, byla v roce 2015 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.

Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze „sedmero tradičních řemesel“ je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.

Zde najdete vše pěkně přehledně - odkaz na infografiku

Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři. „Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu. „Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský. Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.

„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská. Právě proto je u manuálních profesí důležité myslet na odpočinek. Správnou kompenzací je vhodný pohyb ve volném čase, dostatečný pitný režim a vyvážený jídelníček, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku. Vhodná cesta, jak vápník přirozeně dostat do těla, může být i prostřednictvím minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.

Jak ukazují žebříčky ze studie, nejen kameníci, tesaři a skláři stráví v práci denně desítky minut směny (45–90 minut dle výsledků měření) ve středně intenzivním pohybu. „Dospělí lidé by podle aktuálního doporučení WHO měli strávit 150–300 minut aerobní fyzické aktivity ve střední intenzitě týdně. Ideální je, pokud je tento čas v týdnu rozložen do více intervalů. První trojice povolání dosáhnou předepsaného týdenního minimálního množství minut strávených pohybem již během druhé pracovní směny. Ve srovnání s osobou pracující např. v kanceláři je toto významný rozdíl. Mnoho osob se sedavým zaměstnáním bohužel požadovaného týdenního minimálního množství minut fyzické aktivity vůbec nedosahuje,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Kameníci a tesaři se umístili také na předních příčkách v průměrném počtu spálených kalorií. Měření ukazuje, že řemeslníci nemusejí mít pouze fyzickou sílu, ale také slušnou kondici. Například tesaři v práci prosedí pouze zhruba 2 hodiny (28 % času) a zbytek času tráví v pohybu na nohou.

I když si naši největší dříči v práci odbydou doporučovanou pohybovou aktivitu a často i doporučený počet kroků, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Právě vzhledem k velké fyzické zátěži by ve svém volném čase měli dbát na optimální kompenzaci, aby ulevili dlouhodobě přetěžovaným svalovým skupinám a naopak zapojili svalové skupiny, které tolik při práci nenamáhají. Ideální je ve volném čase zatěžované svaly protahovat, ulevovat namáhaným bedrům a horním končetinám. Skvěle se pro to hodí plavání, jóga nebo tzv. funkční trénink,“ uvádí lékařka a fitness instruktorka Marie Skalská.

Při vysokém pracovním nasazení je také nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček a doplňování potřebných vitamínů a minerálů, zejména množství přijímaného vápníku, jehož doporučená dávka pro dospělé je 1000 mg denně. „A těžce pracující lidé mají stejně jako těhotné ženy nebo sportovci spotřebu vápníku ještě vyšší. Při náročné fyzické aktivitě dochází ke ztrátám vápníku potem, proto je vhodné ho během intenzivní námahy pravidelně doplňovat,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Jedním z přirozených zdrojů vápníku pak jsou i minerální vody.

O SPECIFICKÉ NÁROČNOSTI JEDNOTLIVÝCH ŘEMESEL:

  • KAMENÍCI
    Nejnamáhavější je pro kameníky nošení těžkých kamenů a desek. Ty váží až 250 kg a přitom si s nimi musí poradit dva muži. Jejich práce je velmi namáhavá na záda či nohy.
  • KOLÁŘI
    Celodenní ruční řezání rámovou pilou nebo hoblování je náporem nejen pro ruce, ale i celé tělo. Největší úsilí vyžaduje finální montáž, tedy narážení špic do hlavy kola, nasazování loukotí a narážení ráfku.
  • KOVÁŘI
    Nejnáročnější je práce u kovadliny s rozžhaveným železem, a to hlavně v letním období. Díla jsou často velmi těžká, takže se s nimi složitě manipuluje, což zatěžuje ruce i záda.
  • POKRÝVAČI
    Náročný bývá především přesun materiálu na střechu, protože tradiční pokrývači střech tvoří ručně a bez mechanizace. Pokrývač také rozhodně nesmí trpět strachem z výšek.
  • SKLÁŘI
    Sklářské pece mívají při práci až 1 120 °C, což je hlavně v létě velmi náročné. Důležitá je také zručnost, aby se sklář při práci nezranil, protože pracuje se žhavým materiálem.
  • TESAŘI
    Tesaři si musí poradit s přesunem objemných trámů do těžko přístupných míst. Při tesání zase často opakují pohyby, které nerovnoměrně zatěžují tělo.
  • ZVONAŘI
    Největší dřinu představují slévárenské práce u pece. Zvonaři musí být také velmi silní. Ve dvou za pomoci ručního kladkostroje zvládnou vytáhnout do věže i pětitunový zvon.

Autor TZ: Pavel Barvík
Communications Manager CZ&SK
Kofola ČeskoSlovensko a.s.
tel.: +420 602 266 815
pavel.barvik@kofola.cz

O projektu Dříč roku
Projekt Dříč roku 2021 navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku, kdy Kláštorná Kalcia měřila dříče v moderních zaměstnáních. Loni se na předních příčkách největších dříčů umístili popeláři, skladníci a dřevorubci.

O Kláštorné Kalcia
Jednu z možností, jak snadno doplnit vápník, nabízí minerální voda Kláštorná Kalcia. Pochází z jednoho z nejkvalitnějších pramenů na Slovensku v Kláštoře pod Znievom a je přírodním zdrojem vápníku. Díky vápencovému podloží v Kláštoře pod Znievom, kde vyvěrá z hloubky 231 metrů, je její celková mineralizace 1 840 mg/l s obsahem vápníku 287 mg/l. Kláštorná Kalcia tak může doplnit chybějící vápník při zvýšené tělesné či psychické námaze. Volná forma vápníku v minerální vodě je pro jednoduché vstřebávání v trávicím systému ideální. Unikátní lahev s nápaditým designem je vyrobena ze 100 % rPET, tedy z recyklovaného plastu. V Česku je aktuálně dostupná v sycené a jemně sycené verzi, v baleních 1,5 a 0,5 l. www.klastorna.cz

 

Milí příznivci a fanoušci MFF Strážnice. Chceme vám poděkovat za podporu, které se nám od vás dostává v této kultuře nepřející době. Zveřejňujeme stanovisko prezidenta festivalu PhDr. Martina Šimši, Ph.D. Jedná se o oficiální sdělení, že letošní ročník bude opět pouze v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků. Dozvíte se, prostřednictvím kterých médií a jaké programy se vám budeme snažit zprostředkovat. Věřte, že i nám všem je to moc líto, ale že už nyní začínáme pracovat na podobě ŽIVÉHO festivalu 2022. Vydržte, bez vaší podpory by to nešlo. DĚKUJEME.

 

Vážení přátelé,

současná covidová situace není pro pořádání kulturních akcí většího rozsahu bohužel stále ještě příznivá, a z toho důvodu jsme nuceni letošní ročník festivalu uspořádat opět v nestandardní podobě. Koncepci letošního ročníku jsme se snažili vypracovat tak, aby se co možná nejvíce přiblížila klasické podobě festivalu, a zároveň aby byla dodržena všechna bezpečnostní a hygienická opatření.

Letošní ročník festivalu tedy proběhne opět v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků festivalu. Pro festivalový víkend budou k odvysílání připraveny 4 pořady, které budou předtočeny a následně prezentovány prostřednictvím vysílání TV Noe, ČT art, rozhlasových médií ČRo, Radio Proglas a internetových platforem (web MFF, Facebook, iFolklor).

Struktura letošního ročníku festivalu bude následující:

  • Pátek - prostřednictvím pátečního programu bychom chtěli připomenout divákům atmosféru Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a Dětská Strážnice, který se z důvodu pandemické krize nekoná již druhým rokem. Cílem programu je upozornit na nejdůležitější momenty festivalu, připomenout tradiční programy a představit bohaté kulturní dědictví regionů Čech, Moravy a Slezska. V programu vystoupí soubory, sbory, muziky, sólisté i osobnosti, jež jsou se "Strážnicí" neodmyslitelně spjaty.
  • Sobota
    • Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, finále bude předcházet předkolo soutěže ve verbuňku. V pořadu rovněž zazní důležité informace o verbuňku týkající se zápisu na seznam UNESCO, komentář experta či ukázka generačního předávání tance.
    • Odkaz Zdenky Jelínkové – pořad propojující archivní materiály s živými ukázkami tance bude doplněn o zajímavé rozhovory a vzpomínky na osobnost Z. Jelínkové.
  • Neděle – program na ukončení festivalu bude interaktivním pořadem se zapojením diváků a bude obohacen o soutěžní prvek.
  • Víkendové vysílání streamových pořadů na platformě iFolklor.

Pevně věřím, že toto dočasné řešení v roce 2022 vystřídá opět festival ve své klasické podobě, na který jsme všichni zvyklí. Jak bylo již dříve avizováno, byly všechny pořady plánované na ročník 2020 přesunuty do programové struktury MFF 2022. Apeluji tedy na autory pořadů, aby obnovili komunikaci s účinkujícími, účinkující žádám o aktivní přístup a spolupráci s autory na přípravě daných pořadů.

Děkuji za pochopení a těším se na spolupráci v rámci příprav pořadů MFF 2022

S pozdravem

PhDr. Martin Šimša, Ph.D.
ředitel NÚLK a prezident MFF

Dopis prezidenta festivalu: PDF ke stažení
Od 1. 5. 2021 se otevírá areál skanzenu ve Strážnici. Možné jsou pouze individuální prohlídky jednotlivců či rodin bez průvodců. Děti do 15 let v doprovodu dospělé osoby (max. 3 děti) mají vstup ZDARMA. Přístupný bude celý venkovní areál a k nahlédnutí vybrané objekty. Otevřeno zatím bude pouze o víkendech. Další otevírání až podle aktuální situace.
Zámek Strážnice zůstává do odvolání pro veřejnost uzavřen.

Výroční cenu Akademie designu České republiky CZECH GRAND DESIGN - CGD Výrobce roku 2020 získala Tkalcovna Strmilov. Majitelem je Nositel tradice lidových řemesel Zdeněk Kubák a jeho syn Filip, který po otci dílnu přebírá.

Rodinná firma Tkalcovna Kubák Strmilov pracuje s dlouholetou tradicí od roku 1870, kdy firmu založil prapradědeček současného majitele. Od té doby se firma stále předává z otce na syna. V současné době se zde vyrábí především designový bytový textil, jako jsou přikrývky, přehozy, ubrusy, prostírky a další. K výrobě se používají výhradně 100% přírodní materiály, a to vlna, bavlna a len. Přičemž převážně česká vlna je zde zpracovávána od rouna až po hotový výrobek. Jedinečnost výrobků je nejenom v kvalitě přírodních materiálů, jejich pečlivém ručním zpracování a výrobou na dochovaných původních stavech, ale především v dlouholeté rodinné tradici a zkušenostech.

Odkazy na stránky:

Tkalcovna Kubák Strmilov, k.s.

Ceny CGD: Výrobce roku | CGD20 (czechgranddesign.cz)

Vyhlašování v ČT: Ceny Czech Grand Design 2020 — Česká televize (ceskatelevize.cz)