Zveme Vás v pátek 10. 5. 2024 na oblíbené noční prohlídky. Letošní ročník bude tentokráte díky výročí dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie na téma „Strážnice v Evropě, Evropa ve Strážnici“. V rámci prohlídky zámku a komponovaných scének si společně projdeme známé i méně známé události a osobnosti, které nějakým způsobem zasáhly a ovlivnily jak dějiny Strážnice, tak i sousedních či vzdálenějších zemí, a to od středověku až do nedávné doby.
Prohlídky budou vycházet od 18 do 23 hodin, vždy po 20 minutách.
Prohlídky nejsou vhodné pro osoby s omezenou hybností. Děkujeme za pochopení.
Součástí akce je i doprovodný program zdarma na zámeckém nádvoří:
- Šermíři "Dračí úsvit" z Hodonína
- Dobové ležení s lukostřelbou a šermem pro děti
Vstupenky pouze v předprodeji na: www.colosseumticket.cz
Vstupenku si nemusíte tisknout, stačí ji mít uloženou ve svém mobilním telefonu.
Na pokladně zámku NEJSOU vstupenky dostupné.
Výstava Návraty na Slovácko je dosud největší soubornou výstavou malířky Lenky Jurečkové. Představuje na ní svou tvorbu v celé její šíři, od malby a kresby přes ilustrace, skici až po fotografie. Hlavním námětem její malířské tvorby zůstává tradiční lidová kultura. Vedle figurální malby inspirované především folklorními tradicemi Slovácka, které jsou s jejím jménem spojovány nejčastěji, prezentuje na výstavě i krajinomalbu. V ní zachycuje okolí svého rodiště, ale i krajinu při návratech na rodné Slovácko...
Vernisáž 5. 5. 2024
Na Bílou sobotu 30. března 2024 proběhla redokumentace zapsaného statku Vodění Jidáše. Tento obyčej byl do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky zapsán v roce 2012 a od té doby systematicky sledován. Dokumentace byla letos provedena v obcích kolem Vysokého Mýta – Jaroslav, Sedlec, Vinary, Chroustovice a Vraclav.
Každoročně je vodění Jidáše vyvrcholením velikonočních obchůzek dětí s řehtačkami a klapačkami. Při poslední obchůzce na Bílou sobotu je přítomen také chlapec v kostýmu ze slámy či koudele a zaznívá popěvek o nevěrném Jidáši. Děti navštěvují domy v dané obci a vybírají koledu. Na závěr obchůzky je kostým obřadně spálen, naposled zazní popěvek a účastníci si rozdělí odměnu.
Národní ústav lidové kultury se sídlem Zámek č. 672, Strážnice přijme do pracovního poměru na částečný úvazek zaměstnance či zaměstnankyni na pozici denní vrátné. Pozice je vhodná pro invalidní důchodce, předpokládaný nástup do pracovního poměru dle dohody.
Bližší informace na tel. č. 728 570 449 či 518 306 600, případně osobně na sekretariátu Národního ústavu lidové kultury.
Ve dnech 30. a 31. 3. 2024 byl v obci Bohuňovice (okres Olomouc) proveden terénní výzkum včetně fotografické dokumentace současné podoby velikonoční slavnosti Matiček. Slavnost je vázána na církevní večerní obřady Bílé soboty a nedělní mši svatou. Bohuňovicemi procházejí dva samostatné průvody Matiček a mládenců v doprovodu dechové hudby od kapliček v místních částech Moravská Loděnice a Trusovice do kostela. K průvodu se připojují místní obyvatelé.
Výsledky výzkumu slouží jako podklad pro periodickou redokumentační zprávu o stavu statku zapsaného do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Srdečně Vás zveme 23.–24. března do Skanzenu Strážnice na oblíbenou akci „Fašanky, fašanky, Velká noc ide“. Program je zaměřený na tradiční fašankové a velikonoční zvyky a obyčeje ze Slovácka od masopustu, období předvelikonočního půstu až k radostnému prožití velikonočních svátků. Součástí programu je ukázka tradičních obchůzek, pokrmů připravovaných v období masopustu, půstu i Velikonoc, nebo výroba kraslic a pomlázek.
Program pro veřejnost od 9:00 do 15:00 hod.
Charakteristika
Kamenářství je nanejvýš specializovaná činnost vyžadující obrovské zručnosti, dlouhého školení a mnoha praktických zkušeností, velké pečlivosti i hlubokých teoretických vědomostí z oblasti mineralogie a gemologie. Kvalitní a precizní výbrus učiní z přírodního kamene jedinečný klenot, přičemž pouze díky zkušenému odbornému posouzení a zhodnocení vstupní suroviny je možné vybrat každému kameni individuálně ten nejvhodnější typ výbrusu, který podtrhne a znásobí jeho optické kvality.
Nejnáročnějším typem zpracování drahých kamenů je facetové broušení, při němž je povrch vybroušen do mnoha pravidelných rovných plošek (facet), které odráží a propouští světlo tak, aby se kámen co nejvíce třpytil. Postup samotného broušení začíná vybroušením tabulky. Nejprve se vybrousí plošky vrchní části kamene, pak se kámen přetmelí a vybrousí se spodní plošky. K dosažení plošek jedné řady výbrusu ve stejném sklonu slouží kamenářská mašinka. Je opatřena mechanismem kovových koleček se zářezy, jejichž otočením dosáhne brusič přesného pootočení tmelky s kamenem, a tím stejného sklonu jednotlivých plošek dané řady i jejich rovnoměrného rozložení. Na každý typ výbrusu je přitom určen jiný strojek, neboť počet zářezů v kolečku určuje počet plošek.
Zejména neprůhledné druhy minerálů existuje rovinné broušení. Surovina je rozřezána na pile, aby posléze podstoupila několik úrovní broušení za užití postupně se zjemňujícího brusiva. Závěrečnou fází je leštění, kdy materiál kotouče i leštidlo je zvoleno podle druhu broušeného kamene. Povrch kovových kotoučů se posekává nožem v různých směrech a leštidlem se natírá. Řada původně amatérských sběratelů minerálů si tuto metodu postupně osvojila, aby mohli v domácích podmínkách zpracovávat vlastní sběry a kultivovat tak svou sbírku.
Nominační dokumenty
Fotogalerie
Charakteristika
Zavádka je obřadní párový tanec ve ¾ taktu, který se ve většině obcí v etnografickém subregionu Hanácké Slovácko tančí na tradičních hodech. Tanec probíhá většinou za střídavého doprovodu mužského sboru a dechové hudby. Skládá se ze dvou částí – samotného tance a skládky, přičemž skládkou je myšleno vybírání peněž od dívek jako symbolická platba vstupného na taneční zábavy v průběhu celého roku. Zavádka se ve všech obcích výskytu liší, přesto ji spojují následující znaky: obřadní kráčivý (chodivý) tanec ve volném tempu a ¾ taktu, při kterém se stoupá na špičky, zavádění stárek (dívek) do tance řádně zvolenými stárky (chlapci), tančí se za doprovodu dechové hudby a zpěvu mužského sboru, stárci i stárky mají obřadní oděv (kroj), stárci používají rekvizity (ferula, viržinka, fedro), zavádka je slavnostním vyvrcholením hodů a tančí se na vyhrazeném, slavnostně vyzdobeném prostoru pod májí.
Nominační dokumenty
Fotogalerie
NÚLK Vás zve na seminář pro tanečníky slováckého verbuňku
dne 9. 3. 2024 od 9:30 hod. v reprezentačních prostorách zámku ve Strážnici
Seminář je určen:
- účastníkům Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku
- novým zájemcům o účast v Soutěži
- členům i vedoucím folklorních souborů
- zástupcům vesnických chas
Obsah semináře:
- informace k Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku
- videorozbor loňských vystoupení v Soutěži s komentářem členů odborné poroty a poroty seniorů
Účast na semináři je ZDARMA.
Seminář bude možno sledovat také online prostřednictvím ZOOM, na vyžádání zašleme odkaz na e-mail.
Prosíme o potvrzení účasti do 5. 3. 2024 na email: jarmila.teturova(zavináč)nulk.cz
Pozvánka ke stažení kliknutím na obrázek.
Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a zúčastněné pozorování milevských maškar. Průvod o počtu 724 masek prošel Milevskem 10. února 2024, končil usmrcením Bakuse na náměstí Edvarda Beneše. Celodenně bylo také otevřeno Muzeum milevských maškar.
Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro Ministerstvo kultury.
