Menu

Poslední rozloučení s Františkem Okénkou

Ve čtvrtek 12. dubna 2018 zemřel ve věku nedožitých 97 let František Okénka, zpěvák, vypravěč, muzikant, tanečník a konferenciér. Připojujeme se alespoň tímto způsobem ke smutečnímu průvodu, abychom byli na dálku spojeni s těmi, kteří teď míří do Malé Vrbky na Horňácku. Při posledním rozloučení zazní slova MUDr. Jana Pavlíka, která uvádíme s laskavým svolením autora.

Milá zarmoucená rodino, vážení smuteční hosté.

V tuto chvíli prožívá hluboký smutek nejen nejbližší rodina, rodáci ale i širší veřejnost celého Horňácka, ba i celého Slovácka. František Okénka byl významnou osobností nejen pro svoji profesi kantorskou, ale i osobností, která dokázala uchopit šíření tradic lidové kultury i v době, kdy začaly být tradiční projevy duchovního a kulturního života ohrožovány novou ideologií. Jako jeden z výhonků košatého stromu rodů tohoto kraje pokračoval v tradici otců, v jejichž životě byla láska k duchovní a kulturní tradici nedílnou součástí každodenního života. Světlo světa spatřil František v Malé Vrbce 5. května 1921 v rodině tkalce a sedláka, Tomáše a Jenovéfy Okénkových. Vyrůstal jako třetí dítě vedle starších sourozenců, Jana a Anny. Již jako malý chlapec začal brzy vnímat pevný řád života katolické rodiny, v níž se při výchově dětí uplatňovaly morální a duchovní principy naplňované láskou rodičů k dětem. Na vzájemném krásném vztahu v rodině se výrazně podílela jeho matka Jenofa, která mu vložila do srdce poklad největší, lásku k rodnému kraji a jeho písňovému bohatství. Jak sám ve svých pamětech uváděl, výraznou roli v názorových postojích však připisoval otci: cituji z jeho vzpomínek, které zazněly při našich vzájemných setkáních. Otec byl pro mne ušlechtilým příkladem poctivosti, pracovitosti, lásky k rodnému kraji a úcty k dávnému kulturnímu i duchovnímu odkazu minulých generací.

V jinošském věku byl František ovlivněn i svým strýcem, učitelem Janem Okénkou, který působil jako ředitel obecné školy ve Strážnici. Po absolvování měšťanky v roce 1937 nastoupil studia na Učitelském ústavu v Brně. V roce 1941 zdárně dokončil svá studia a jeho učitelská kariéra začíná na obecné škole v Malé Vrbce. Po zkouškách odborné způsobilosti nastoupil na trojtřídní školu do Kuželova. Osudově zde poznal svou životní lásku, zpěvačku a tanečnici Boženu, která pocházela z rodiny Jana Čambala, vynikajícího muzikanta a varhaníka místního kostela. Válečné události hrozily mladému kantorovi totálním nasazením do Říše. Řízením osudu však byl jako muzikant cimbálové muziky Jožky Kubíka umístěn na práce v kunovické továrně Avia. V posledním roce války se vrací domů, kde pomáhal otci v hospodářství. Po ukončení války nastoupil v roce 1946 na trojtřídní školu v Hrubé Vrbce. Po dvou letech se vrací zpět na malovrbeckou dvoutřídku jako řídící učitel. V roce 1966 přechází na hrubovrbeckou trojtřídní školu, kde působil jako ředitel až do roku 1983, kdy po dvaačtyřiceti letech kantořiny odchází do důchodu s titulem Vzorný učitel. V ohlédnutí za jeho dlouholetým učitelským působením lze konstatovat, že byl pro rodný kraj velkým přínosem nejen jako kantor, zpěvák, muzikant, tanečník, konferenciér, lidový vypravěč, ale i jako sběratel, upravovatel a autor lidových písní, organizátor kulturního života na Horňácku a v neposlední řadě i jako znamenitý průvodce na kuželovském Větráku, kde působil od roku 1987 až do roku 2014. Rozsah jeho aktivit byl vpravdě široký. Pro rodný kraj byl doslova požehnáním.

V poválečných letech stál v čele obnovování kulturních tradic Horňácka. Od prvních ročníků strážnických slavností se uplatňoval nejen jako sólista tanečník a zpěvák, ale především jako organizátor folklorních aktivit vesnických skupin z Horňácka. Svojí upřímnou povahou, otevřeným srdcem pro každého s nímž se setkal, získal si široký okruh přátel. Muzikantským, vypravěčským, ale především pěveckým projevem dokázal získávat srdce posluchačů nejen na rodném Horňácku, ale i v širokém okolí. Svými aktivitami taky přispěl do rozkvětu spolkové činnosti sokolské, včelařské a myslivecké. Od počátku padesátých let, kdy přišel do muziky Jožky Kubíka jako tercáš, začaly u něj převládat aktivity folklorní. Kolem Kubíkovy muziky dokázal brzy vytvořit skupinu zpěváků a tanečníků, se kterou v následných letech důstojně reprezentoval Horňácko na mnoha místech republiky. Výrazně přispěl k propagaci kraje jako organizátor a člen programové rady Strážnických slavností. S řadou dalších organizátorů Horňáckých slavností přispěl v rodném kraji k vytvoření celkového obrazu Horňácka jako regionu, v němž naplno žije a dále se rozvíjí folklorní činnost ve všech horňáckých obcích. Jako zkušený pedagog poznal, že je potřeba věnovat větší péči budování vztahu mladé generace k tradiční kultuře a lásce k rodnému kraji. Ochotně se stále zapojoval i v pokročilém věku do šíření lidových tradic i v pokročilém věku. Po „devádesátce“ ještě stále vystupoval v programu Horňáckých slavností i v programech u větrného mlýna v Kuželově.

Spolu s manželkou Boženou vychovávali v lásce k rodnému kraji a jeho tradicím obě děti, Aničku i Františka. Oba dva pokračují v šíření lidových tradic ve stopách svého otce i matky jako zpěváci a syn František i jako cimbalista hrubovrbecké muziky. Hluboko v srdci mně zůstanou navždy uloženy chvíle našich společných setkání naplňovaných vzpomínkami ze života horňáckých osobností i veselých příhod kolem Kubíkovy muziky. Tyto návraty k živé vodě dětství a dospívání byly chvílemi, v nichž vždy pookřál. V období mého mladického zrání byl a stále zůstával pro další nástupnické generace vzorem ušlechtilosti i jako nositel rodinných i kulturních tradic rodného kraje. Měl jsem to štěstí, že jsem po jeho boku mohl kráčet při folklorních aktivitách již od junáckých let. To, co zasel do našich duší, vzklíčilo a my bychom měli onu lásku k lidovému tanci, zpěvu, nářečí a krajovým zvykům šířit dál a ctít hodnoty, které posilují národní hrdost. Rozsahem své činnosti v oblasti šíření kulturního odkazu minulých generací Horňácka se zařadil k významným osobnostem z řad muzikantů a zpěváků našeho kraje. Jak již to v životě chodí, přichází i čas odcházení, čas ticha, kdy se začíná v paměti lidské odvíjet příběh života jen ve vzpomínkách. Tak jsem jej začal vnímat při svých návštěvách v posledních dvou letech. Nebylo potřeba slov, stačilo nám vnímání vzájemného objetí. Jeho osobnost bude posluchačům vždy připomínat profilové CD s názvem Preletěuo ftáča (1996) a čtenářům pak monografie Švarný šohajíček šlapávau chodníček, která je důstojným profilem vážené osobnosti kulturního života Horňácka. V roce 2007 byl učitel František Okénka pro své zásluhy o šíření lidových tradic uveden do Síně slávy Folklorní akademie- FOSKAR. Zanechal za sebou odkaz lásky k rodnému kraji, k písni i tanci. Zůstane však s námi vždy, když se před muzikou chytíme kolem pasu a vysoko zvedneme hlas ke zpěvu.

Jménem zarmoucené rodiny se s ním loučím ve víře, že po něm zůstává nepřehledná řada jeho dalších následovníků, kteří budou pokračovat v duchu jeho životní filosofie, v níž láska k lidové písni a k lidovým tradicím, patřila k nejpřednějším v jeho životě.

A tiše, tichounce, míň než vody šumění, že z písně zbyl jen stín a že ze skromného pramene už jenom naše žízeň je. Ale až my se mineme, bude tu mládí, naše naděje...

Čest jeho památce.

Jan Pavlík, duben 2018

foto: Lenka Fojtíková (lenkafojtikova.cz/fotogalerie/zemrel-pan-ridici-frantisek-okenka-z-hrube-vrbky)

Dne 20. dubna 2018 v 13.30 se uskuteční zasedání členů České národní sekce CIOFF v Moravském zemském muzeu v Brně. Zváni jsou všichni členové Výboru, členské soubory i zástupci festivalů.

Bližší informace: Markéta Lukešová, marketa.lukesova@nulk.cz

Dne 27. března 2018 zemřela ve věku 91 let Milada Bimková. Celý svůj profesní život zasvětila bádání a výuce lidového tance, především v oblasti jižního Kyjovska. Spolupracovala s vesnickými skupinami i folklorními soubory, jež svou metodickou systematickou prací a pedagogickým vedením směřovala ke správné interpretaci lidového tance. Její zásluhou bylo zachováno velké množství lidových tanců i písní, odborný zájem patřil také lidovým zvykům, bohatá byla její publikační činnost. Milada Bimková se nesčetněkrát autorsky podílela na přípravě programů pro festivaly ve Strážnici a Miloticích, její jméno bude navždy spojováno s neutuchající energií, kterou věnovala odbornému zájmu o lidové tance, jíž zúročila v mnoha vydaných sbírkách a publikacích.

foto u článku: Malovaný kraj 2006/5, s 16

Dvoudílný dokumentární film Cesta dřeva odvysílala Česká televize na Velký pátek 30. 3. v 17.25 (Malé dřevo) a o velikonočním pondělí 2. 4. v 16.00 (Velké dřevo) na ČT 2.
Dokument představuje portréty těch tvůrců z řad Nositelů tradice lidových řemesel, pro něž je základní pracovní surovinou dřevo. Část první nese podtitul Malé dřevo. Dvanáct oceněných výrobců dřevěných hraček, betlémů, hudebních nástrojů, perníkových forem či štípaných holubiček tu předvádí nejen unikátnost pomalu zanikající rukodělné výroby, ale i bohatost a různorodost přístupu k tomuto snadno dostupnému přírodnímu materiálu.

Kyjov, region: Kyjovsko

Dům kultury Kyjov, začátek 15:00

Postupující děti:
do oblastního kola dětí 10 - 15 let (21. dubna v Dolních Bojanovicích)
Babeta Růžičková, Julie Fridrichová a Lucie Gajdová. Náhradníky jsou Prokop Růžička, Sára Jakubíčková a Alžběta Struhová
do oblastního kola dětí do deseti let (17. června ve Velké nad Veličkou)
Karolína Mazničenková, Matěj Rajsigl a Hana Blahutková. Náhradníkem je Alžběta Porubová

http://www.dum-kultury-kyjov.cz/udalost/vyletela-holubicka-1/

 

Ždánice, region: Hanácké Slovácko

Kulturní dům Ždánice, začátek 14:00

http://www.muzdanice.cz/zpevacek%2Dhanackeho%2Dslovacka/a-1057

Postupující děti:
do oblastního kola dětí 10 - 15 let (21. dubna v Dolních Bojanovicích)
Dorotka Brůčková, Velké Bílovice
Eliška Horehleďová, Ždánice

Vojtěch Janošek, Vrbice
Lucie Ravasová, Žarošice

do oblastního kola dětí do 10 let (17. června ve Velké nad Veličkou)
Radka Kopřivová, Ždánice
Lucie Moravanská, Čejkovice
Hana Třasoňová, Čejkovice
Anna Vostřáková, Krumvíř

 

Uherské Hradiště, region: Uherskohradišťsko, Uherskobrodsko, Kopanice, Zlínsko

Klub kultury Uherské Hradiště, začátek 15:00

  • PŘEDVÝBĚROVÉ KOLO I. - UHERSKOBRODSKO, STRÁNÍ, KOPANICE, ZLÍNSKO
  • Datum: 14.2.2018
  • Místo: Dům kultury, Uherský Brod
  • Čas: 13:30 – 18:00 hodin
  • Porota: Ing. Petr Pomajbík, Mgr. Zdeněk Stašek, Mgr. Jiřina Velebová, Mgr. Jan Káčer
  • Tajemnice poroty: Lea Slováčková
  • Počet zpěváků: 93

 

  • PŘEDVÝBĚROVÉ KOLO II. - UHERSKOHRADŠŤSKO
  • Datum: 15.2.2018
  • Místo: Klub kultury, Uherské Hradiště
  • Čas: 13:30 – 18:00 hodin
  • Porota: Mgr.art. Jan Maděrič, Mgr. Zdeněk Stašek, Mgr. Jan Káčer, Mgr. Vlastimil Ondra
  • Tajemnice poroty: Lea Slováčková
  • Počet zpěváků: 112

 

  • ZAZPÍVEJ, SLAVÍČKU 2018
  • ROČNÍK REGIONÁLNÍ SOUTĚŽE DĚTSKÝCH ZPĚVÁKŮ LIDOVÝCH PÍSNÍ
  • Datum: 18.3.2018
  • Čas: 15:00 – 18:00 hodin
  • Místo: Klub kultury, Uherské Hradiště
  • Porota: Ing. Jaroslav Zatloukal, Mgr.art. Jan Maděrič, Mgr. Zdeněk Stašek, Mgr. Jiřina Velebová
  • Tajemnice poroty: Lea Slováčková
  • Počet zpěváků: 33

http://www.kkuh.cz/cz/akce-zazpivej-slavicku-okresni-finale-22

Svatobořice-Mistřín, region: Kyjovsko

Kulturní dům, začátek v 15 hodin

 

 

Mikulov, region: Mikulovsko

Mětské kino Mikulov, začátek 14:00

http://www.mikulov.cz/kultura/kalendar-akci/detail/?contentId=195542

Starý Poddvorov, region: Podluží

Kulturní dům Starý Poddvorov, začátek 14:00

http://www.zsstarypoddvorov.cz/index.php/zakladni-skola/aktuality/item/767-zpevacek-podluzi-2018