Nástroje lidové hudby v České republice

Expozice je zpřístupněna ve druhém poschodí strážnického zámku – sídle Národního ústavu lidové kultury. Strážnice je s fenoménem lidové hudby, zpěvu a tance v obecném povědomí spojena více než půl století. Národní ústav lidové kultury je organizátorem Mezinárodního folklorního festivalu, který si během své více než padesátileté existence vydobyl přední místo mezi podobnými festivaly ve světě a přispívá tak k naplňování zásad dokumentu UNESCO Doporučení k ochraně tradiční kultury a folkloru. Pracovníci Národního ústavu lidové kultury jsou si vědomi toho, že lidovou kulturu, která tvoří součást kultury národní, je třeba nejen obdivovat a ctít, ale také chránit. K významným projektům, který dokumentuje a uchovává specifické kulturní prvky minulosti, patří i expozice hudebních nástrojů nazvaná „Nástroje lidové hudby v České republice“. Nástroje lidové hudby mají v dějinách národů odlišnou cestu přijetí a nestejný průběh adaptace. Pro české země je příznačné, že každá epocha obohatila lidovou hudbu o nástroje, které zosobňovaly hudební vkus té doby a cestou rustifikace se tak vytvářelo historické navrstvení instrumentáře. Díky kontinuálnosti lidové kultury se mnohé ze zvukových nástrojů přenesly až do dnešní doby. Pojetí výstavy respektuje široký rejstřík nástrojů, které neprofesionální hudebníci užívají. Na ploše téměř 500 čtverečních metrů výstavní plochy je vystaveno více než 400 hudebních nástrojů. S ohledem na charakter exponátů je expozice rozvržena do lapidárních celků srozumitelných jak pro nejširší návštěvnické publikum, tak pro odborníky. Prohlídka je doplněna zvukovou nahrávkou jednotlivých nástrojů. Tato ve středoevropském měřítku ojedinělá expozice je zdrojem poučení nejen o vývoji nástrojů lidové hudby, ale i o významu hudební tradice v životě člověka i celého národa.

  • 1.5.2017 - 30.9.2017
  • 9:00 - 16:00

Zámek

Ozdobou města Strážnice je zámek obklopený rozsáhlým parkem. Svou dnešní novorenesanční podobu s klasickými prvky však získal až v polovině 19. století.

V prostorách zpřístupněných veřejnosti si mohou návštěvníci prohlédnout historickou knihovnu, která obsahuje
13 000 svazků knih, a stálou expozici „Nástroje lidové hudby v České republice„, jedinou svého druhu ve střední Evropě. Mnohé z nich jistě zaujmou i každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Pro koncerty a jiné kulturní programy se využívají prostory růžového, zeleného a žlutého salonku.

V zámku se postupně se obnovují i další interiéry, nejnověji byla návštěvníkům zpřístupněna zámecká kaple s historicky cenným oltářem.

Původně stála na místě zámku pevnost jako strážní stanoviště na moravsko-uherské hranici. Odtud pochází i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Než se původní tzv. vodní hrad stal reprezentativním sídlem, prošlo panství bohatou historií.

Nejstarší zmínky sahají do 14. století, kdy se připomínají první vlastníci – páni z Kravař. Ti provedli první přestavbu původní tvrze a kolem roku 1450 budují západní křídlo zámku. Z opevnění zůstala dodnes zachována část valu s gotickou Černou branou.Významnými majiteli byli od roku 1501 Žerotínové, kteří k zámku nechali přistavět východní a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami.

Po bitvě na Bílé hoře se posledními vlastníky strážnického panství stávají Magnisové. Ti se zasloužili o dnešní podobu zámku i o založení rozsáhlého anglického parku, kam si nechávali přivážet cizokrajné dřeviny. Dodnes se Strážnice pyšní nádhernou platanovou alejí, uvádí se, že je údajně nejdelší ve střední Evropě.

Dnes je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury , který mimo jiné rovněž spravuje památkové objekty, a to nejen zámku, ale i zámeckého parku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy.

Learn more