Valašský odzemek

Národní seznam: 2012

Odzemek je improvizovaný mužský tanec skočného rázu spojený s pasteveckou kulturou karpatského oblouku. Vznikal s doprovodem píšťal a dud (gajd) na pastvě, kdy si pastevci krátili čas a cvičili se v obratnosti. Tančíval se také s valaškou. Tuto formu odzemku dnes odlišujeme pod názvem obuškový. Tanec se vyznačuje velkým vnitřním napětím, pravidelným rytmem, avšak stupňujícím se tempem, prudkými a přesnými pohyby, mrštností a až akrobatickou obratností a velkým množstvím figur, které tanečník může kombinovat dle svých fyzických a psychických možností, momentální nálady a improvizačních schopností.

Návrhový a identifikační list „valašský odzemek“

Odzemek se tančil také s pistolí a snad i se šavlí. Je to tanec sólový, 2/4 rytmu s postupně se zrychlujícím tempem od andante až po allegro vivo. Příslušná taneční píseň Hopsa chlapci od země má v podstatě jedinou osmitaktovou melodii s drobnými textovými obměnami, tématicky se týkajícími pastevectví nebo zbojnictví a je doložena již ve 14. století. Z minulosti známe více nápěvů, dnes se užívá především uvedeného nápěvu s textovými variantami. Hudební doprovod tance, známý v 17. století, představovaly dudy, případně dudy s píšťalou. Následně se hudební doprovod vyvíjel v souvislosti s proměnným nástrojovým obsazením lidových, od 1. poloviny 20. století folkloristických nástrojových sestav.

Odzemek začíná skokem na volné prostranství. Bývá zahajován zpěvem písně na uvedený nápěv. Následně se pohyb rozvíjí od sunů a pomalých drobných přízemních figur, přesně rytmicky vyšlapávaných, až po charakteristické skoky. V této vrcholné fázi tanečník ukazuje, co vlastně dokáže, jak umí zvládnout tělo v plném tempu, při čemž využívá i akrobatických prvků. Užitím několika rychlých figur při zemi a rázným znamením tanečníka se tanec uzavírá. Pružnost a živelnost valachů se promítá do jednotlivých figur a jejich kombinací. Prudké, dynamické a přesné pohyby, plné vnitřního napětí, doprovázené výkřiky a hvizdy, vyjadřují individuální prožitek každého interpreta, jeho rychlost i sílu. Snahou každého tanečníka je, aby se jeho tanec odlišoval od jiných interpretů. Každý pracuje s jednotlivými prvky tance sobě vlastním osobitým a neopakovatelným způsobem. Tanec si do dnešních dnů udržel své původní funkce – reprezentační, soutěživou, zábavní a erotickou. Vyjadřuje plně povahu, duševní i fyzický stav tanečníka, jeho mužnost. Identifikuje ho s určitou komunitou, specifickým etnografickým regionem – s pozitivním pocitem regionálního sebevědomí.

Generačním předáváním mezi vynikajícími tanečníky se odzemek tradoval ještě v 1. polovině 20. století. Se zánikem přirozeného kulturního prostředí valašských pastevců a rolníků, ve kterém se tento mužský taneční projev udržoval a rozvíjel, se taktéž zužoval počet interpretů i množství příležitostí, kdy byl tancován.

Současní tanečníci kromě svých vzorů v rámci folkloristického hnutí čerpají ze sběratelské činnosti Miloše Kašlíka, Jiřího Parduby, Zdenky Jelínkové a dalších odborníků, kteří se podíleli na dokumentaci celé škály tanečních figur odzemku. S rozvojem záznamové techniky přibyly zájemcům k dispozici audiovizuální záznamy z různých vystoupení, přehlídek nebo soutěží. Z této škály si pak interpreti vybírají prvky, které je nejvíce oslovují a inspirují, a s těmi pak dále pracují. Každé předvedení odzemku je v podstatě improvizace na dané téma. Vyspělí interpreti při hledání vlastního osobitého tanečního vyjádření mnohdy zařazují do tance nové prvky, a tím přispívají tvůrčím způsobem k jeho neustálým proměnám v rámci tradiční osnovy tance.

Foto: www.jasenka.com, archiv taneční skupiny Kotár, www.vmp.cz

   

Komentář k příspěvku

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.