• en

Textilní tvorba brněnských firem

Mertová Petra

Hlavním záměrem knihy bylo představit podobu a rozsah vlnařského podnikání v Brně v období mezi lety 1918 až 1945. Její vznik byl možný na základě dlouhodobého průzkumu provedeného v rámci projektu NAKI DF11P01OVV017 Tradiční lidový oděv na Moravě – identifikace, analýza, konzervace a trvale udržitelný stav sbírkového materiálu z let 1850 – 1950 a studia dobových materiálů dochovaných v archivech a muzeích.

Obsah knihy je rozčleněn na několik částí. V prvním oddíle je připomenuta historie vlnařské výroby na Moravě od počátku manufakturního podnikání v polovině 18. stol., kdy se stávalo nejvýznamnějším odvětvím místního textilního průmyslu. Navázalo na cechovní tradice i starší formy práce, ale postupovalo již jako svébytný obor organizovaný na základech merkantilistické politiky. Brno se postupně posunulo do pozice předního centra vlnařství v průběhu 19. století a v závěru století získalo přezdívku rakouský (moravský) Manchester. V průběhu takřka dvousetleté historie procházelo brněnské vlnařství léty úspěchů i nečekaných pádů. Mezi první dramatický pokles výroby patřila léta po krachu na vídeňské burze 9. května 1873. Po překonání krize se opět dostavila éra prosperity, jež však nikdy nedosáhla takové míry jako před osudovým rokem 1873. Takřka zcela na kolenou se ocitlo brněnské vlnařství v době první světové války. Přišla nečekaně. Podniky neměly vytvořeny zásoby. První léta se nesla ve znamení výstroje armády a tudíž dostatku zakázek. Po úvodních měsících hospodářské prosperity se avšak následující léta války nesla zcela ve znamení náhražkových surovin, zastavování výroby apod. Po vzniku Československé republiky čekalo brněnské vlnařství mnoho změn, které vyplývaly z nutnosti přizpůsobení se novému konkurenčnímu prostředí, změněným obchodním podmínkám a nutnosti přestavět rozsah a zaměření domácího průmyslu. České a moravské podniky za éry Rakouska-Uherska saturovaly potřeby větší části Monarchie a úspěšné byl i na zahraničních trzích. V období První republiky se však ukázaly možnosti místního vlnařství jako značně předimenzované v porovnání s domácím trhem. Proto vlnařství muselo hledat nové odběratele či nové cesty ke staronovým odběratelům v zahraničí. Klíčem k úspěchu byl export. Po počátečních nejasných letech komplikovaných navíc měnovou reformou se podařilo brněnskému vlnařství přežít a úspěšně podnikat. Na území Brna pracovalo neuvěřitelné množství velkých i malých provozů, firem s uceleným výrobním tokem i specializovaných provozů jako např. přádelen či barvíren. Firmy mezi sebou kooperovaly, majitelé se slučovali do profesních i zájmových sdružení Kvetl čilý společenský a obchodní život. Období první republiky však nepatřilo mezi stabilní. Mezi největší ekonomický i sociální otřes patřila Velká hospodářská krize ve třicátých letech 20. stol., která zasáhla všechny složky občanské společnosti i všechna průmyslová odvětví a řemesla. K zotavení hospodářských poměrů přispěly paradoxně tendence (vyzbrojování armád) vedoucí k vypuknutí druhé světové války. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava byla ihned zahájena vlna vyvlastňování a arizování podniků majitelů židovské národnosti. Jejich rodiny byly deportovány do koncentračních táborů, pokud neměly štěstí a neuprchli dříve do zahraničí. Závěr války doprovázelo bombardování (v listopadu 1944, dubnu 1945) a ostřelování Brna, které zasáhlo také textilní závody v blízkosti dnešní ulice Cejl a jejího okolí. Po válce následovalo optimistické budovatelské období, kdy byly vybombardované a vypálené továrny uváděny opět do chodu. Také přišly první znárodňovací dekrety a do podniků nastupovaly nové metody řízení. Ve společnosti převládla myšlenka socializace a svobodné podnikání definitivně skončilo po únoru 1948.

Protože stěžejném tématem knihy je snaha o popis produkce brněnských vlnařských firem, tvoří druhou části knihy přehled vlnařské výrobní technologie zpracovaný s důrazem na dokončovací úpravárenské procesy, které určovaly výsledný vzhled tkaniny a její užitné vlastnosti. Zmíněny jsou techniky jako česání, v případě čistě vlněné nebo polovlněné tkaniny, a broušení používané na hrubším a levnějším materiálu. Kartáčování a propařování se provádělo několikrát, např. u počesaného zboží se takto odstranily nečistoty, u postřihaného zboží se vykartáčovaly postřižky. Ratinování se používalo u tkanin s delším vlasem, například u zimníků, dámských plášťů, na imitacích kožešin apod. Lisováním zboží za tepla se zase dodávalo postřihované a pečlivě vykartáčované tkanině konečný lesk a hladkost. Dekatováním neboli napařováním se zamezovalo pronikání vlhkosti do vlněného vlasu a tím tvorbě skvrn, např. po dešti.

Na tuto část navazuje oddíl představující pánskou módu v období první republiky. Tato kapitola předznamenává následující části knihy. Zcela záměrně byl zvolen pohled na pánskou módu, protože brněnské podniky cílily zejména na mužské odběratele, jakožto nositele kabátů, kalhot, sak, zimníků a sportovních oděvů.

Hlavním tématem předložené knihy je seznámení s výrobním sortimentem vybraných prvorepublikových firem, což tvoří podstatnou část knihy. Čtenář je seznámen s procesem tvorby sezónních kolekcí, s výběrem vzorů, vazeb či materiálů. Podařilo se také zachytit obchodní korespondenci mezi zahraničními zpravodajskými agenturami a brněnskými firmami, které si tak pomocí placené služby mapovaly tendence zahraničního trhu a možnosti konkurence. Na základě dochovaného sbírkového materiálu z fondu Technického muzea v Brně byl sestaven seznam firem, k nimž jsou uchovány vzorníkové knihy či vzorkovnice s přiloženými textilními vzorky. Díky tomu bylo možné poprvé prokazatelně spojit firmu s jejím sortimentem. Kniha se proto věnuje produkci významných či větších brněnských podniků jako byly: Adolf Schmal, Adolf Weinberger, Aron & Jakob Löw Beer synové, Arona a Jakoba Löw-Beera synové, Bauer & Ornstein, Bedřich Redlich, Brück a Engelsmann, Bratři Kleinové, Bratři Stiassni David Hecht, David Ziegler, Fritsch a comp. a. s., Bratři Schoellerové, Himmelreich a Zwicker, Jan Hošek, Jellinek a Seidl, L. Auspitze vnukové, Max Kohn, Mořice Berana synové, Moritz Fr. Schiller, Moses Löw Beer, Obřanská přádelna Eduard Ernst Essler, Paul Neumark, Skene & Co., Sdružené továrny vlněného zboží, a. s., Weiss a Hanak. Ukázky sezónních kolekcí firem jsou komentovány v bohaté obrazové příloze. Dobové módní zprávy a popis široké škály vlnařských tkanin produkovaných v období první republiky mají pomoci k přehlednému a celistvému vnímání problematiky vlnařských tkanin. Vzhledem ke stavu dochovaných vzorkovnic a jejich množství, ale také s ohledem na možnosti laboratorních zkoušek, je nutné říci, že stále lze očekávat nová a nová zjištění a doplňující poznatky.


Publikace je poskytnuta bezplatně pro badatelské či vědecké účely, je neprodejná a nesmí se stát předmětem prodeje. Více informací na info(zavináč)nulk.cz

Vyplněním a zasláním kopie formuláře na adresu NÚLK nebo skenem a zasláním elektronickou poštou na adresu info(zavináč)nulk.cz obdržíte výše uvedenou publikaci. Náklady na poštovné hradí žadatel.